Rodopisná stránka rodu Kysilků

Mlynářský rod z okolí Litomyšle

"Bezmála již tomu bude deset let, když jsem si prohlížel v dokladech mého tatínka krasopisně provedený rodokmen naší rodiny Kysilků, který počínal, či vlastně končil v tak daleké minulosti na počátku 19. století.

A předtím bylo temno!

Temno tak děsivé a vzrušující, že mne neustále vábilo a přitahovalo. Pokusil jsem se tím šerem dávných věků proniknout..."

Co zde vše najdete ?

Původ a výklad příjmení Kysilka

Kysilka, Kysylka, Kysilko, Kysylko, Kisilka,Kisilko, později na Moravě i Kyselka - to vše jsou různé způsoby psaní našeho příjmení.

Je odvozeno primárně z přídavného jména kyselý. Nemyslím si, že naši předci dostali toto přízvisko od sousedů  na podkladě svých povahových vlastností - kyselý jak šťovík, hněvivý, nerudný, zlý a tak podobně. Spíše bych soudil, že se jednalo o metaforu v souvislosti s jejich činností. Mohli například pěstovat zelí.

Východočeská polévka se zelím se nazývala kyselo. Kolem roku 1470 se uvádí v Osíku u Litomyšle poddaný jménem Kyselo. První zaznamenaný výskyt našeho jména je až o století později, v r. 1582 se jmenuje v Horním Újezdě mlynář Vávra, zvaný též Kysylko. Koncové "o" se časem změnilo na "a", i když v některých pramenech jsem nalezl  zápis Kysilko i v 19. století.

V každém případě jde o jmennou formu onoho přídavného jména. Dobrava Moldanoví ve své knize Naše příjmení (Praha 1983) uvádí tyto varianty, odvozené od přídavného jména kyselý: (str. 123)

Kysel z jm. tvaru příd. jm. kyselý. A(apelativum) kysel=kyselá polévka.Kysel-a (někdy za kyselo = zelná polévka, též podkrkonošská polévka), Kysel-ák (kyselé víno, kyselé jablko, šťovík, hrnec s kvasem na kyselo), Kysel-ec, Kysel-ica (nakyslá třešeň, polévka za sušeného ovoce), Kysel-ka, Kysel-nice, Kysel-ník, Kysel-o, Kysel-ý, (přeneseně též hněvivý), Kysilka, Kyslík (zdob. A i příjm. Kysel), Kyška.

Skupinu těchto jmen bych snad ještě doplnil o přijímení Kysil, které asi vzniklo zkrácením.

Rozšíření příjmení Kysilka v Čechách a na Moravě.

Současný Pražský telefonní seznam uvádí tyto obdoby našeho příjmení a počet jejich nositelů:

Z hlediska četnosti jde o velmi řídce se vyskytující příjmení. Relativní četnost jeho výskytu se pohybuje kolem
0,1 - 0,2 promile, což představuje jednoho až dva Kysilky na 10.000 obyvatel.

Pro srovnání: u nejčastějšího českého příjmení Novák se pohybuje relativní četnost mezi 8 - 9 promile, to je 80 - 90 Nováků na 10.000 obyvatel.
Viz můj článek o českých příjmeních (v angličtině)

Příjmení Kysilka je tedy českého původu. Vzniklo ve východních Čechách. Za patnáct let svého rodopisného bádání jsem zjistil, že existují pouze dvě původní místa výskytu příjmení Kysilka.

1. oblastí je okolí města Litomyšle, zejména obce Horní a Dolní Újezd, Poříčí, Desná, Mladočov a Budislav, odkud se příjmení Kysilka rozšířilo na Poličsko (Sebranice, Lezník, Polička, Borová, Svatá Kateřina) a dále na Skutečsko, Svratecko a Hlinecko (Prosetín, Krouna, Svratka, Čachnov) a na druhou stranu kChocni, Brandýsu nad Orlicí a Vysokému Mýtu (mj. Sloupnice, Hrušová). Dnes příslušníci tohotu rodu žijí po celém Pardubicku, Hradecku, Ústeckoorlicku.

2. původní oblastí vzniku tohoto příjmení je okolí města Poděbrad, kde v Sokolči se vyskytuje rovněž již koncem 16. století. Kysilkové z této větve se usídlili u Nového Bydžova, Kolína a Chlumce nad Cidlinou, později přišli i na Turnovsko.

Ve 20. století a pak i později v souvislosti s osídlováním Sudet po 2. světové válce Kysilkové žijí v Mariánských Lázních, Teplicích, Ústí n.L., na Moravě v Brně, Boskovicích, Štramberku, Ostravě, Bílovci, Studénce a samozřejmě v Praze. Ne vždy je již možné vystopovat jejich konkrétní původ.

3. Zajímavý je původ příjmení Kyselka. Myslel jsem si, že jde o ryzí moravský rod, naprosto bez souvislostí s oběma českými větvemi. Kyselkové žijí v Brně a jeho okolí, v Rousínově, ve Zlíně, a rovněž na severu na Ostravsku. Centrem jeho výskytu je obec Šaratice, kde kolem r. 1780 na místě panského dvora vznikla nová ves Kavrianov, která byla osídlena přistěhovalci z východních Čech. Od té doby se zde vyskytuje naše příjmení, které bylo pomoravštěno na Kyselka. Podařilo se mi prokázat, že Kysilkové tam přišli ze Sebranic u Poličky.

Pouze jedno jediné jméno z historie mi nesedí ve výše uvedené teorii dvou původních oblastí výskytu jména Kysilka. Po třicetileté válce žil totiž v Praze na Novém Městě měšťan a soudce Jiří Pacovský, též Kysilka (Kysilko). Byl poměrně bohatý, vlastnil tři velké domy v jindřišské a štěpánské čtvrti. Odkud pocházel, zda skutečně z Pacova, a co se s ním a jeho rodinou později přihodilo, nevím.

Mapa rozšíření Kysilků (vč. Kyselků) v Čechách a na Moravě

Vysvětlivky: 1 - Původní jádra vzniku, 2 - Oblasti rozšíření do konce 18. stol., 3- Oblasti výskytu po zrušení nevolnictví,
4 - Vedlejší centra výskytu ve 20. století, 5 - Obce, v nichž se příjmení vyskytuje od 16. stol.,
6- Obce, v nichž se příjmení vyskytuje v 17. a do pol. 18. stol., 7 - Národnostní hranice do r. 1945

Poznámka:  Vybarvená plocha zároveň přibližně vymezuje   frekvenci dnešního výskytu našeho příjmení. V puvodních jádrech (1) se pohybuje mezi 1 - 2 promile na celkovém obyvatelstvu,  v plochách vyznačených modrou barvou (2) je četnost výskytu mezi 0,5 - 1 o/oo, v oblastech vyznačených kompaktní žlutou barvou (3) je četnost nad celostátním průměrem (cca 0, 2 o/oo). V oblastech, kam Kysilkové přišli až ve 20. století (4), je četnost výskytu obdobná (0,2 - 0,5 o/oo)

Tabulka uvádí počty Kysilků ( bez Kyselků) v jednotlivých UTO podle telefonních seznamů z let 1994 - 1998. UTO jsou seřazeny podle relativní četnosti výskytu.

Je nutno sice počítat s velkou statistickou chybou (může v některých případech dosahovat až 50%), ale dosavadní výsledky pátrání (a nejenem u našeho rodu)  mne utvrzují v tom, že metoda používání telef. seznamů jako reprez. vzorku obyvatelstva je použitelná u větších měst a UTO.

V současné době žije v Česku na dvěstě rodin Kysilků a asi polovina Kyselků. Nemůžeme se chlubit významnými předky jako jiné rody. Kysilkové byli vesměs poddaní, více řemeslníci než rolníci. Bylo mezi nimi několik mlynářských rodin, řezníci, krejčí, hostinští, jeden či dva učitelé. Pokud se týká náboženství, zejména u litomyšlské větve se projevovala inklinace k evangelickému vyznání, ať k helvetům, či k Českým bratřím. Pokud byli katolíci, tak většinou jen vlažní.

Ze  Kysilků a Kyselků, žijících v tomto století bych chtěl upozornit na Františka Kysilku z Boskovic, učitele a člena Pěveckého sdružení moravských učitelů, Betty Kysilkovou, herečku známou ve dvacátých a třicátých letech na prknech Národního divadla a ve filmu, Marii Kyselkovou, onu princeznu se zlatou hvězdou na čele, obdivovanou již několika generacemi malých diváků. Bohdan Kysil patří k našim nejznámějším televizním režisérům.
Zdeněk Kysilka z Písku byl vynikajícím horolezcem, několikanásobným členem národního horolezeckého družstva, kterého od tragedie našich horolezců pod Huascaranem zachránil osmašedesátý rok a jeho nekompromisní politické názory, pro které nemohl v době normalizace sehnat práci. Při této příležitosti se musím zmínit i o jeho první manželce Sylvě, která jako první žena na světě slezla severní stěnu Eigeru a Matterhornu.
Hugo Kysilka patřil k předním  národohospodářům 60. - 80. let. Jeho bratranec Pavel Kysilka, původně asisent a proděkan na VŠE, je viceguvernérem Národní banky.
Jiný František Kysilka byl dlouholetým učitelem a ředitelem základních škol, přítelem Maxe Švabinského, bratří Křičků, významným filatelistou, sběratelem obrazů, kulturním a vlastivědným pracovníkem na Nymbursku.
K známějším patří právník a prokurátor Václav Kysilka, kterého rovněž postihla doba normalizace, psychiatr Vladimír Kysilka a chemik stejného jména. Mojmír Kyselka je známým architektem.

Kysilkové v zahraničí

Vystěhovalectví ve východních Čechách v druhé polovině minulého století bylo častější, než v jiných oblastech. Z Litomyšlska odcházeli emigranti nejen do Spojených států, ale rovněž do Slavonie a Banátu, na Ukrajinu a samozřejmě do sídelního města Vídně.

Odhaduji, že v USA žije dnes na 30 - 40 rodin Kysilků a Kyselků. Všichni se ke svému původu hrdě hlásí. Marcella L. Kysilka je profesorkou na Státní universitě v Orlandu na Floridě, James Kysilka z Arkansasu byl odborníkem v cukrovarnictví. Will Kyselka žije na Havaji a píše populárně-naučné knihy o Oceánii a námořní navigaci.

Ve Vídni žijí dodnes dva Kysilkové a několik Kyselků. Jo Kysilka je známým rakouským dirigentem. Na Univeritě učí Waltraud Kysilka.

Mistrem Australie v plavání pod vodou je nějaký Josef Kysilka, o kterém nemám bližší informace