Naživo

the world of R.E.M.
Naživo

Alex Švamberk
Rolling Stone č.4 1999

Parkbuhne Wuhlheide, Berlín, 30.červen 1999

S odchodem bubeníka Billa Berryho se R.E.M. dokonale vyrovnali na albu Up. Deska překvapila množstvím elektroniky, kláves i ambinentních nálad. Po jejím všichni přemýšleli nad tím, jak bude kapela považovaná za ztělesnění tradic znít živě. Už hostování R.E.M. na českých "gramy" ukázalo, že na podiu nebude proměna tak zřejmá. Červnový koncert v berlínském parku Wuhlheide to potvrdil.
Na podiu vyzdobeném řadou neonů, jejichž symbolika by se dala dlouze studovat (vedle obrázku vysílače se pod třemi kamerami skvěla šipka vzhůru s nápisem UP, opice, čínské znaky a slovo PRAHA), se střetávaly dva přístupy. Dobře známý tradičně rockový "kolektivní" výkon postavený na souhře instrumentálně zdatných členů kapely s novým, zvukově bohatším, bližším popu a zaměřeným na individualitu zpěváka Michaela Stipea. R.E.M. zařadily do repertoáru řadu nových skladeb z alba Up, jako jsou Daysleeper, Lotus, Suspicion nebo Apologist, ve kterých hráli podstatnou roli právě klávesy. Nesloužili pouze k vytváření ploch, ale často suplovali piano. Původního ducha evokovaly starší skladby (ať už to byla Drive nebo nejvíce aplaudovaná Losing My Religion). V písních z desky Monster se R.E.M. naštěstí nezalekli své starší příslovečné tvrdosti.