Historie mesta Napajedel
Pravek a starovek - Stredovek
- Novovek
- 19.stoleti
- Napajedla v nove dobe
Napajedla v praveku a staroveku
Vzacnym nalezem z doby
luzicke kultury popelnicovych poli je bronzove kopi objevene r. 1957 v Napajedlich.
1. Prehistoricke osidleni
Siroke udoli toku reky Moravy se zuzuje v oblasti Napajedelske brany. Morava vytvarela v minulosti meandry a pravidelne zaplavovala okolni nivu, která byla pokryta bazinami a luznimi lesy. Okolni kopce zapadne i vychodne byly pokryty smisenymi lesy. Podel reky vedly stezky vyuzivane zveri, která prichazela k rece uhasit zizen.
U Napajedel se nasly kosterni pozustatky mamuta a nosorozce. Jiste zde se vyskytovali i jeleni a sobi. Bohatstvi zvere pritahovalo pozornost prvnich lidi. Toto uzemi bylo pravidelne osidleno jiz od starsi doby kamenne. Svedci o tom bohata naleziste kamennych nastroju u u Zlutavy. V mladsi době kamenne dochazi k rozsireni zemedelskeho osidleni v tesne blizkosti reky Moravy (Tlumacov, Otrokovice, Halenkovice, Napajedla, Spytihnev), jakoz i na dolnim toku Drevnice a jiznich svazich Chribu. Z doby bronzove, která zapocala ve 2. tisicileti před nasim letopoctem, jsou znamy sidlistni nalezy hrobu, keramiky, nastroju a zbrani (Zlutava, Napajedla a zejména Spytihnev) jak kultury popelnicovych poli, tak i halstattske kultury. Ve 4. a 3. stoleti p.n.l. se v centralni casti Moravy usadili Keltove. Jednim jejich hlavnim sidlem bylo oppidum na vrcholu Hostyna, odkud ovlivnovali vyvoj podel reky Moravy. Je znama koncentrace jejich sidel mezi Malenovicemi a Kvitkovicemi, u Tlumacova i Spytihnevi.
Kolem prelomu letopoctu dorazili Rimane ze svých pohranicnich pevnosti u Vidne a Trencina az k Napajedelske brane, kterou prochazela hlavni obchodni spojnice mezi jiznimi a severnimi oblastmi. Zajimavym nalezem je rimska mince, která byla odkryta v mohylovem slovanskem hrobe ve Zlutave.
První Slovane k nam prisli v průbehu první poloviny 6. stoleti. Pocatkem 9. stoleti vrcholi vytvareni prvniho slovanskeho státu ve stredni Evrope - Velke Moravy. Nedaleko vznikl legendarni Velehrad, dnesni Stare Město u Uherskeho Hradiste, s knizecim palacem, kostely, remeslnymi dilnami. Zda se, ze intenzivni osidleni se tahlo az k Spytihnevi, který od 11. stoleti postupne prevzal ulohu spravniho, ekonomickeho a kulturniho strediska stredniho Pomoravi.
