Historie mesta Napajedel

1. Pravek a starovek
2. Stredovek
3. Novovek
4. 19.stoleti
5. Napajedla v nove dobe

Napajedla na mapach

Pamatky

Informace - ubytovani

Plan mesta

Vyznamne osobnosti mesta

Napajedelske noviny

Fotogalerie
J. Gabrhelika

Sbirka starych pohlednic

Home

Napajedelske pametihodnosti

Chram sv. Bartolomeje

Monumentalni barokni stavba farního, drive dekanskeho chramu sv. Bartolomeje na na navrsi nad namestim, postaveneho v letech 1710 - 1712.
Chram sv. Bartolomeje z r. 1712.

Jednolodni stavba klasicisujiciho baroka s valbovou strechous polygonalnim zaverem presbyteria - kneziste, na zapadni strane s jednovezovym prucelim. Nad portalem, navazujicim na siroke majestatni kamenne schodiste vedouci od namesti, je usazen erb jeho stavitelu, hrabat z Rotalu, který pridrzuji dva andele, a letopocet, oznacujici dokonceni stavby - 1712.
Po obou stranach pruceli, které je cleneno dvema vertikalnimi sloupy, prechazejicimi ve ctverhrannou vez, ve vyklencich sochy sv. Petra a sv. Pavla, pochazejici udajne jiz ze stareho kostela, jenz staval pod schodistem vedle fary. Vez je zakoncena pulkulovitou bani se striskou.
Uvnitr po stranach hlavniho vchodu zasazeny renesancni nahrobky Bedricha a Bartolomeje ze Zerotina., datovane r. 1568. Nad vchodem chor s varhany. Na protejsi strane hlavni oltar, po stranach stavaly bocni oltare. Stavba i interier byly nekolikrat upravovany, zejména na prelomu 19. a 20. stoleti. Pulkruhova okna s barevnou vitazi nad knezistem z konce min. stoleti, znazornujici sv. Vaclava, Bozi trojici a P. Marii. Mramorovy oltar, kazatelna a krtitelnice od kromerizske firmy J. Beck z let 1902 - 1909. Oltarni obraz - umuceni sv. Bartolomeje z r. 1809 od videnskeho malire Julia Wagnera, restaurovany Fr. Kancicem. Krizova cesta je puvodni barokni,drevene sosky evangelistu nad oltarem pochazeji rovnez ještě ze stareho kostela. Namisto byvalych bocnich oltaru obrazy Nanabevzeti P. Marie a sv. Cyril a Metodej neznamych autoru. Pod kostelem je krypta s nahrobky panu z Zerotina, Kunovic a Vartemberka. Kolem kostela se rozkladal hrbitov az do roku 1784.Dochovaly se ctyri dnes jiz necitelne nahrobky ze 17. stoleti, zasazene ve zdi farni zahrady.
Před kostelem kamenna socha P. Marie z r. 1879 a kopie barokni sochy sv. Jana Nepomuckeho, která puvodne stala u mostu přes Moravu.
Schodiste ke kostelu bylo postaveno r. 1885 a lemuji je sochy sv. Ludmily, sv. Vaclava, sv. Cyrila a sv. Metodeje z 19. stoleti. Ze starych soch sv. Jana Evangelisty a Panny Marie Bolestne z puvodniho kostela se dochovaly pouze zlomky.
Pod schody kamenny kriz z r. 1754 a pomnicky padlym v 1. a 2. svetove valce. Uprostred skupiny lip se nachazi socha patrona hasicu sv. Floriana, snad z 18. stoleti.

Fara

Fara na namesti pod kostelem (c.p. 213) se sedlovou strechou byla postavena v  baroknim slohu po roce 1689.

Stary zamek

Pohlednice stredu mesta kol. roku 1910. Vlevo vpredu stary zamek, za nim budova soudu, vzadu radnice.

Po zaniku puvodni napajedelske tvrze nekdy v dobach tricetilete války postavili si majitele panstvi na namesti jednopatrovou barokni budovu, nazyvanou dnes stary zamek (c.p. 74 ). Přes prestavbu před sto dvaceti lety jde o nejstarsi dochovalou napajedelskou budovu. Nad vchodem je umisten znak olomouckeho arcibiskupstvi, které se stalo majitelem budovy r. 1928. Vedlejsi budova c.p.75, která tvorila druhé kridlo zamku, byla nekolikrat prestavovana a po vzniku soudniho okresu se stala sidlem okresniho soudu a berniho uradu. Podle nekterych domnenek je stary zamek ještě starsi a byl uzivan jiz za Zerotinu v 16. stoleti.

Novy zamek

Na skalnate vysine nad mestem r. 1764 Marie Anna, hr. z. Rotalu zacala budovat novy dvoupatrovy representativni zamek ve stylu francouzskeho baroka.
Pohled z parku k zamku.

Jeho architektem byl Frantisek Antonin Grimm (1710 - 1784), vyznamny predstavitel moravskeho a videnskeho baroka (mimo jine zamek ve Vizovicich, altan zamku v Mikulove, Salmuv palac a biskupska residence v Brne, kostely v Hranicich, Belotine a august. Klaster ve Sternberku). Zamek byl dostaven r. 1769 jejim manzelem Quidobaldem z Ditrichstejna. Jde o trojkridlou budovu ve tvaru rozevreneho pismene U. Nad hlavnim vchodem a obema postrannimi vchody jsou v kartusich znaky Rotalu a Ditrichstejnu. Zamek mel přes 50 obytnych mistnosti, zrcadlovy sal, holandsky sal s nastennymi malbami, kapli a representativni dvoustranne schodiste. Soucasti zameckeho komplexu je cestne nadvori s kasnou a kamennymi vazami a altanem, francouzsky a anglicky park se vzacnymi druhy stromu. K zameckemu arealu na jihu prilehaji budovy a staje hrebcina.

Barokni architektura

Hruba hospoda

Na rohu krizovatky pod zamkem stoji tzv. Hruba hospoda (c.p. 65), barokni budova zajezdniho hostince z r. 1760, který slouzil jako preprahaci stanice na ceste do Vidne.
Barokni architekturu doplnuji obytne domy c.p. 94 a 95 na severnim konci namesti.

Hrbitov a pamatky na hrbitove

Empirovy sloh pripomina v Napajedlich smutecni kaple na hrbitove, postavena r. 1828. Hlavni vchod do kaple s hrobkou pozdejsich majitelu panstvi zdobi sloupy v reckem stylu. Pod kapli stoji kamenny kriz z r. 1858. Hrbitov byl zalozen po r. 1784 na severozapadnim svahu Kavarie. Na hrbitove je pohrbena rada vyznamnych osobnosti.

Napajedelska radnice

Nejpozoruhodnejsi moderni budovou Napajedel je jednopatrova radnice, se ctverhrannou vezi, ukoncenou drevenym ochozem a jehlanovitou striskou s vikyri a vezickou. Radnice byla postavena v letech 1903 - 1904. Navrhl ji v historizujicim novorenesancnim slohu (tzv. Jurkovicuv sloh) hradistsky architekt Dominik Fey a stala se chloubou města.
Mezi okny v 1. poschodi socha sv. Jiri, kterou vytvoril sochar Frantisek Uprka (1868 - ??, sochy v Pribore, Kyjove, Brne). Bohaty interier - malovane stropy, drevene obklady, barevne vitraze. Keramicky hodinovy cifernik na vezi od Jana Koehlera. Komplex radnice dotvari budova Sokolovny s hosp. dvorem radnice a hasicskou zbrojnici z r. 1912 a protejsi budova puv. Mestske sporitelny z 30. let s plastikami J. Pelikana.

Moderni architektura

Architektonicky obytny komplex funkcionalisticke zlinske architektury je ctvrt rodinnych domku, ktere dal postavit v polovine 30. let 20. stoleti A. Bata pro zamestnance vznikajici tovarny Fatra.
Velmi hodnotne jsou tzv. Parikovy vily, stavby vesmes z 30. let. Jejich tvurcem byl prazsky architekt, celny predstavitel funkcionalismu, Gocaruv zak Jan Gillar (1904 - 1967).
Nemelo by se zapomenout asi na stavbu z posledni doby, ktera vyrostla v prumyslove zone mezi Otrokovicemi a Napajedly v uplynulem roce - spravni budova a.s. Stival.

Město ma velke mnozstvi pomnicku, pomniku a pametnich desek. Nektere z těchto pamatniku minulosti byly jiz vyjmenovany vyse, další jsou popsany v clanku M. Sudolskeho v Napajedelskych novinach.