O MLUVĚ OBYVATEL V NAPAJEDLÍCH

Tvůrci pojmenování vytvářeli stručné a výstižné názvy jednoslovné, které nejdříve diferencovali jen lokalizujícími předložkami. Až později vznikla patrně potřeba diferencovat mikrotoponyma dalšími diferencujícími výrazy, především rozlišujícími přívlastky. Z hlediska formálně lingvistického lze tedy konstatovat, že většinu souboru napajedelských mikrotoponym tvoří hlavně názvy jednoslovné ( 22 z 35, tj. 62, 85 %), srov. následující tabulku.

Formálně lingvistická analýza názvů polí

Jednoslovné názvy

Při aplikaci formálního hlediska lze považovat předložky za samostný slovní druh (má význam pouze gramatický). Mezi víceslovné místní názvy pakuz můžeme počítat nejen jména typu Hrubé Jestřabí, Dolní padělky, Horní padělky ale i předložková spojení U Tihelny , Za Zámky, Za Žlebem aj.

Víceslovné názvy

Díly za humny	Stará hora
Dolní padělky	U Tihelny
Horní padělky	V Kole
Hrubé Jestřabí	Za Moravú
Na Kapli	Za Zámky
Nad Slaným	Za Žlebem
Pod Dubovou

Mikrotoponyma jsou tvořena jak jmény v    čísle jednotném, tak i pojmenováními plurálovými. Příčiny jsou většinou prosté: názvy singulárové přijaly název podle jedné význačné reality, např. (to) Jestřabí, Zazámčí, při pojmenování plurálového mikrotoponyma se uplatnila nominace několika polností stejného charakteru, např. Kopaniny, Nivky, Židy aj.

Singulárové názvy:

Dubová	Na Kapli	U Tihelny
Hejný	Nad Slaným	V Kole
Hrubé Jestřabí	Pod Dubovú	Za Moravú
Jestřabí	Poddubová	Zámoraví
Kalvárie	Podluží	Za Žlebem
Kamenec	Stará hora	Zazámčí
Maková	Títěž	Žabinec

Volba singulárového či plurálového pojmenování není tedy v přímé závislosti na jazykových či významových okolnostech procesu pojmenování, např. na tom, zda jde o pojmenování role, louky aj. Formu dal mikrotoponymu většinou jeho tvůrce. Uplatnil vlastní vkus, analogii podle ostatních místních mikrotoponym. Poměr singulárových a plurálových pojmenování nevypovídá o okiolnostech převahy některého z pojmenovávacích postupů.

Plurálové názvy:

Zaznamenali jsme singulárovou podobu Kamenec vedle podoby Kamence (jako jinde Díla, Klínca s -a místo běžné plurálové koncovky, i když rodáci tvrdí, že podoba Kamence nebo Kamenca nikdy neexistovala, je známa jen z katastru vedlejší obce.

Názvy tratí slouží k pojmenování nemovitostí, tj. polností. Významovým - sémantickýcm motivem tvorby jména, základem pojmenovávacího aktu (nominace) bývá především jméno postatné, ať už obecné - apelativum v čísle jednotném ( Kamenec, Podluží aj.) či množném (Kopaniny, Kotáry), nebo vlastní - proprium Prusínky, Šardice, Židy.

Mikrotoponyma jsou tvořena jednak podstatnými jmény prostými nebo s  předložkovou vazbou, jednak přídavnými jmény. Poměr pojmenování substantivních a adjektivních vyjadřuje tabulka:

Substantivní mikrotoponyma: 85,71 %

Adjektivní mikrotoponyma: 14, 8 %

Substantivní názvy:

Adjektivní názvy:

Naši předkové při pojmenování polností využili všech možností bohatství jazyka. Jak půdu kultivovali, dědili, tvořili její pojmenování. Volili jak jména v rodě mužském, tak i v ženském či středním. Jako motiv jim sloužila např. poloha pole (Podluží), blízkost trvalého objektu (U Tihelny) apod. Volba maskulina, feminina či neutra se často vytváří podle charak teristického nerostu (Kamenec), fauny (Jestřabí), flóry (Dubová, Maková) aj.

Názvy obsahující předložku:

Polní trať bylo nutno lokalizovat, stanovit její polohu k ostatním tratím či význačným terénním bodům v katastru. U mikrotoponym se tedy užívají především předložky místní (u , pod, před, nad, za aj.). Dokazují to i napajedelská mikrotoponyma. Předložkových spojení je málo, pouze 4 z  26 jmen v  souboru, tj. pouze 15 %. Není bez zajímavosti spojení Nad Slaným, neboť předpokládá existenci trati nebo lokality Slaný či Slané, ale její existenci (Slaný vrch, kopec, Slané pole aj.) nikdo z pamětníků neuváděl. Pozoruhodné je i plurálové spojení Za Zámky jako by v blízkosti trati byly nejméně dva zámky (starý a nový?). Lokalizace typu U Tihelny nebo Za Žlebem je jasná. Grafické vyjádření poměru mikrotoponym bez předložky a s předložkou je ještě názornější:

Názvů tvořených předponou je ještě méně. Tohoto typu lokalizace polních tratí se v  Napajedlích užívalo sporadicky. Více pozornosti jim budeme věnovat při sémantické analýze.

Názvy tvořené předponou:

Lokalizaci polních tratí bylo možno specifikovat i použitím rozlišujících adjektiv dolní, horní, hrubý, nízký, přední, zadní, jestřábí, kamenná aj. V napajedelském katastru existují čtyři   mikrotoponyma obsahující rozlišující adjektivum:

Názvy diferencované určujícím adjektivem

Mnohá pojmenování vznikla v průběhu dějin velmi přirozeně. Obyvatelé si pojmenovávali půdu podle vztahu, který k ní měli. Osobní, pracovní, společenské vzahy se tedy v názvech polí objevovaly nejdříve. Ukážeme, jaké vlivy mohly působit při nominaci napajedelských mikrotoponym. Poukážeme na několik motivů, jež jsou zdánlivě jednoduché, ale daly jméno polním tratím (jako ostatně jiná jména - toponyma pojmenovávají obce, např. Napajedla, Topolná aj., jiná jména - hydronyma (Morava, Dřevnice, Olšava), jiná - oronyma, tj. pojmenovávají hory, hoská pásma (Chřiby, Javorníky, Javořina) atd.

Ukážeme jen několik kritérií, podle nichž napajedelská mikrotoponyma mohla být pojmenována. Mohou existovat neodhalené historické skutečnosti, jež později nominaci mikrotoponyma objasní průkaznějším způsobem. Některá jména ukrývají dávno zasuté historické skutečnosti a seriózně je nelze vysvětlit. K lidovému způsobu výkladu se uchylovat nechceme.

Velikost.

Velikost majetku se určovala buď nezdrobnělým jménem, nebo rozlišovacím adjektivem. V mnoha katastrech se pak rozlišují dřívější a pozdější formy dělení podle typu jmen Lány//Lána, Díly, ale pak již i Padělky. V jiném případě vznikla trať Jestřabí, ale jiná a původně větší trať se pojmenovala Hrubé Jestřabí. Adjektivum hrubý má regionální podobu a význam “velký”.

Poloha:

Mikrotoponyma Horní padělky, Dolní padělky, Nad Slaným, Poddubová, Podluží, U Tihelny, Za Zámky, Za Žlebem, Zazámčí lokalizují polní trať předložkou, předponou nebo rozlišujícím adjektivem, tj. určují jejich polohu k  trati (nebo stavbě) výchozí. Není překvapující, že v téměř rovinatém katastru Napajedel objeví se pouze dvě adjektiva s  lokalizací horní - dolní, přičemž obě adjektiva plní funkci shodného přívlatku ke jménu trati. Do téže skupiny patří i přívlastkové spojení Hrubé Jestřabí, kde adj. hrubé znamená “velký”, srov. Horní padělky

Častější jsou mikrotoponyma určující polohu vzhledem k  výchozímu objektu předponou (Podluží, Poddubí, Zazámčí ), příp. předložkou Za Žlebem, U Zámku aj. Předložky určují polohu vzhledem k výchozímu místu (pod, za, u). Ani v jednom případě jsem se nesetkali s předložkou či předponou před.

Materiál:

Pojmenování polí záleželo často na materiálu a složení půdy. V Nap. má tuto vlastnost jen trať Kamenec.

Dělení půdy:

Původní rozdělení půdy podléhalo postupně dalšímu parcelování ve prospěch nových generací. Vznikly dělením půllány, čtvrlány, díly, dílce, podíly, podílky, padělky, klínky, zahrádky, aj. Jednotlivé názvy vznikaly tam, kde byl katastr dostatečně bohatý. V  Napajedlích tak vznikly Dolní padělky a Horní padělky (srov. jméno čtvrtí Padělky ve Zlíně a mikrotoponyma v okolí).

Způsob získávání půdy

Zemědělská půda se kultivovala poměrně namáhavými způsoby. Mnohý z nich nám zanechal svědectví v místních názvech.

Kopaniny získali noví majitelé kopáním nekultivované půdy, úhoru nebo luk. Byl to způsob obvyklý, ovšem poměrně mladý. Tak bylo kultivováno na moravsko-slovenském pomezí celé horské pásmo nazývané Kopanice, trati Kopaniny, Kopánky, Kopanina apod. jsou známy i z jiných regionů. Slovo souvisí již s řeckým výrazem kopto “kopu”.

Kotáry - kopcovitý kamenitý terén, méně úrodná půda katastru. Výraz slovenského původu, pronikl patrně z maďarštiny. Ve východomoravském regionu je běžný.

Nivky jsou louky nebo pole získané nově na úhoru. Pův. *neiv > starořec. neios , srov. řec. neos, čes. nový, tedy nově vzdělaná půda.

Oráčiny - pole byla získána oráním nekultivované, ladem ležící půdy (všeslovanské slovo, viz čes. orati z psl. * oriti, srov. řec. arao, lat. arare, původně “obracet půdu”, příp. jméno oráč). Pojmenování vzniklo příponou -iny//-ina, srov. dolina, nížina, rovina nebo kráčina (pole, po němž se pohodlně kráčí).

Způsob obdělávání půdy:

Kalvárie získala jméno podle kopcovitého, těžce obdělávaného terénu (lat. překlad aramej. gulgatha - řec. Golgata//Golgotha - hora lebek, popraviště).

Vliv kulturních staveb:

Postupně se polní (příp. lesní) trati lokalizovaly podle polohy kulturních staveb, které v jejich okolí vznikaly. V Napajedlích tak vznikly trati Ohrady, U Tihelny, Za Zámky, Zazámčí. Motivace je jasná.

U Tihelny je název polní trati, jež mohla být pojmenována až poté, když průmyslová stavba vznikla, i když výroba cihel má v Napajedlích dlouhou tradici.

Pozornosti si zaslouží dvojice mikrotoponym Zazámčí a Za Zámkem. Nejde o dvě jména pro jednu polní trať, ale ani o dvě bezprostředně sousedící tratě. Dvojice jmen dokládá patrně existenci starší a mladší zámecké budovy.

Stromy, rostliny:

Volba mikrotoponym podle okolo rostoucí flóry je obvyklé. V souboru pomístních jmen v Napajedlích patří mezi ně Dubová, Poddubová a Maková. Souvislost se stromem dub (Quercus) je v prvých dvou jménech patrná. Vedle Poddubová jsme zaznamenali i název Pod Dubovú. Rozhojnil by počet mikrotoponym užívaných s lokalizačními předložkami

Obce

Prusínky: jsou pole pojmenované podle obce. Pravděpodobně v tomto místě bylo přiděleno pole novým přistěhovalcům ze zaniklých Prusínek. Možný je i jiný výklad, např. ze jména rodového.

Šardice mohly být též půdou vzdělanou obyvateli ze Šardic a okolí při stěhování obyvatel, příp. byla trať pojmenována podle toho, že vede směrem k Šardicím.

Národnosti

U Židů je název polností, které byly patrně vyčleněny pro příslušníky židovské obce, příp. je židovští osadníci od chudnoucích obyvatel kupovali. V době oddělování židovského obyvatelstva od křesťanů bylo toto vyčlenění zcela běžné, srov. např. čtvrt Židovna v Uherském Brodě aj.

Povolání:

Hejný: Pole patřilo hajnému, příp. bylo přiděleno panskému hajnému jako součást jeho panského deputátu Změna aj > ej odpovídá nářečním jevům obvyklým na Napajedelsku, např. dej, nejlepší ( viz výše).

Voda.

Za Moravú: - nebylo sděleno jako oficiální mikrotoponymum, i když v   literatuře uváděno je. Lokalizace trati je jasná. Mikrotoponymum patří do skupiny jmen lokalizovaných předložkou.

 

Živočichové:

Žabinec není sice název trati, ale je uváděn jako součást obce.Pojmenování kdysi patrně dostal podle vlhkého místa s žábami, snad tam kdysi byl obecní rybník, který byl později vysušen a likvidován, pojmenování však zůstalo zachováno.

Výrazy nevysvětlené:

Títěž: Výraz pamatují v této podobě i nejstarší obyvatelé, ale nedokážeme jej racionálně vysvětlit. Může jít o zkomolení, upravené jméno, jehož původ by se zjišťoval jen obtížně.

Adjektivní názvy:

Dubová- patrně Dubová lúka, dubová paseka apod. Původní obecné jméno v  sousloví bylo vynecháváno, až zůstala jen závažná čast mikrotoponyma. Srov. např.

Typ Jestřábí - * Jestřábí pole (louka, role)

Podobný původ mají i mikrotoponyma Poddubová, Maková.

Podobně se patrně tvořila i jména s předložkou, např. U Tihelny. Původní lokalizování patrně znělo pole u tihelny, luka za zámkem. Po čase zanikla obecná jmena (pole,rolí aj.), zůstala jen pojmenování se zásadním nositelem vlastnosti či lokalizace trati

V napajedelském katastru je málo tratí s předložkovou vazbou. Zapsali jsme ještě trati Díly za humny, Nad Slaným, V Kole, Za Moravú, Za Zámky, Za Žlebem, zapsali jsme i Na Kapli. Vedle mikrotoponym s předložkou jsou živá i jména s předponou - Zazámčí, Poddubová.

Existenci dvou tratí podobného jména (stejně jako obce, města, kopce) bylo třeba odlišit. Druhou označili diferencujícím adjektivem, např, velký, malý, vysoký, nízký aj., např. Hrubá Vrbka - Malá Vrbka, Staré Město - Nové město, oronyma (hory) Nízké Tatry - Vysoké Tatry, Nízký Jeseník. Místo neutrálního výrazu velký se užívá slova hrubý - tj. Hrubé Jestřabí. Výraz pole atd. je jako nadbytečný vynechán. Název Jestřabí je běžný, srov. v regionu obec Jestřabí i  oronymum Jestřabí v Luhačovicích aj.

Typ (pole) Hrubé Jestřabí

Mohli bychom poukázat ještě na celou řadu dalších zajímavostí o vzniku a vývoji místních názvů v obci. Rozsah této studie to nedovoluje. Jména polních tratí tvoří součást historie každé obce. Svědčí o jejím vzniku, kolonizaci, společenských vztazích, příp. o výrobě, o výskytu nerostů, o prodeji a koupi pozemků, o přejmenovávání v  době politických či náboženských zvratů, kolektivního hospodaření apod. Stejně poučná jsou i jména ulic ve městech, zvl. můžeme-li zachytit i jejich vývoj, postupné změny, které odrážejí růst města, ale i společenské či politické události, které se ve jménech odrážejí. Tyto problémy však do studie nemůžeme vtěsnat. Vyžadují spolupráci řady vědců, neboť jsou na pomezí historie, archeologie, archivnictví, geogie, geografie či kartografie, literární historie a jazykovědy.

Poděkování

Tato studie by nevznikla bez pomoci a rad mnoha napajedelských obyvatel, jejichž mluvu jsem poslouchal a zkoumal, ale i bez pomoci ochotných informátorů, kteří mi pomáhali doplňovat některé údaje a řešit  nepřesnosti mých zjištění.

Josef Kolařík