(
Úvod) Pozn.: Celou studii možno stáhnout též ve formátu WIN 95/7.0 Pro správné zobrazení fontů v souboru WIN potřebujete stáhnout spec. font SILDoulosIPA[Úvod] [Hláskosloví] [Tvarosloví] [Slovní zásoba] [Literatura] [Poznámky] [Mapy]
Podrobný obsah:
1. ÚVOD
2. HLÁSKOSLOVÍ
I. Systém samohlásek
II. Systém souhlásek
III. Zvláštní
souhlásky
IV. Historické změny hlásek
V. Změny hlásek v proudu
řeči
VI. Kvantita
3. TVAROSLOVÍ
I. Skloňování substantiv
II.
Skloňování adjektiv
III.
Skloňování zájmen
IV. Skloňování číslovek
V.
Časování
VI. Slovní
zásoba
VII.
Názvy polních tratí v Napajedlích
V průběhu posledního století prodělává mluva obyvatel města Napajedel řadu změn. Ty jsou způsobeny společenskými změnami ve městě a okolí, ale i společenskými změnami celonárodními a celostátními.(1)Ve městě i okolí se ještě před sto lety užívalo dialektu. (2)Nyní postupně zanikají nápadné nářeční rysy, přetrvávají jen prvky charakteristické pro mluvu širšího okolí. Nejstarší obyvatelé (v poproduktivním věku) užívají nářečí nejvíce, střední generace (v produktivním věku) se mu již vyhýbá. Ona i nejmladší generace dialekt nahrazuje projevem nářečně neutrálním. (3)Mluva je diferencována také sociálně. O kultivovanější projev usilují často obyvatelé s vysokoškolským či středoškolským vzděláním. Někteří techničtí pracovníci při hovoru záměrně užívají prvků slangových či profesních. S pronikajícími jazykovými inovacemi se postupně vytváří běžně mluvený jazyk Napajedel. Vzniká na pozadí původního dialektu či interdialektu, kterým se mluví na Zlínsku, Uherskohradišťsku, části Kroměřížska aj.(4) Na jeho formování působí rozvoj vzdělání a vliv sdělovacích prostředků. Nepřijatelné jazykové prvky obyvatelé odmítají a vytvářejí si formy blízké jejich jazykovému cítění. Jsou ovlivňováni mluvenou podobou spis. jazyka (SJ) či jazykovými projevy v jejich povědomí kultivovanými. Dialekt Napajedelska popisují již A. V. Šembera, Fr. Bartoš, J. Bělič aj (5)
Později Zlínsko zkoumali brněnští dialektologové, B. Babík (mapa č.3), nejak tuálněji pak J.Kolařík (srov.mapa č. 2)(6) Za dělicí znak mezi nářečími dolskými a hanáckými se považuje izoglosa hanáckého é, ó proti moravskosloven. í (ý), ú, např. plné sódek, dlóhé tédeň x plní súdek, dlúhí tídeň. Za hraniční obce proti hanáčtině se považují obce Lhotka, Sazovice a na Kroměřížsku Kvasice, Trávník, Střížovice, Lubná, Kostelany u Kroměříže atd. (srov. mapa č.1).
J. Bělič řadí Napajedelsko ke IV. typu dolských nářečí. V něm se nevyskytují dvojhlásky -ej, -ou-, ale jen typy hodní, stríček, počítat, kúsek, trúbit. Vyskytuje se však -ej za starší -aj i -ej: dej, nejvíc, o tej ženskej// o téj ženskéj (viz odd.. Hláskosloví). Slyšíme tedy samohlásky (V) i-í, e-é, a-á, u-ú, oa v omezené míře i ó, např. nó, bóže, pozór, chlópnút aj. K nim přibývají slabičné hlásky krátké a dlouhé
(srov. mapy č. 2, 3).
Užívá se všech konsonantů (K) známých ze spis. jazyka , tj. i f a g, navíc má souhlásky dz (
), dž (
), tj. znělé
protějšky c, č a dvojici l (netvrdé) a ł (l tvrdé). O variantách
hlásek h (zadopatr. n) m
(retozub. m), g (znělý párový vokál k ch),
obalovaného l (l > 
), např.
v míst. jm. Chm, Chmek, Tmačov, vl. jméno. Tsták, dále chp také pojednáme.
Znaky typické pro mluvu v Napajedlích chceme zdůraznit a ukázat, jak se nově
utváří městská mluva. Abychom mohli ve studii uvést co nejvíce jazykových znaků,
užíváme v textu zkratek a značek.