Geografie

1. Zemepisna poloha, katastr. uzemi
2. Spravni cleneni
3. Geologie, nerostne suroviny, orografie
4. Klimatologie
5. Hydrologie
6. Biogeografie
7. Obyvatelstvo, struktura a vyvoj
8. Prumysl
9. Zemedelstvi
10. Dopravni infrastruktura
11. Skolstvi a kultura, zdravotnictvi.

Historie

1. Pravek a starovek
2. Stredovek
3. Novovek
4. 19. stoleti
5. Napajedla v nove dobe

Napajedla na mapach

Pamatky

Informace - ubytovani

Plan mesta

Vyznamne osobnosti mesta

Napajedelske noviny

Fotogalerie
J. Gabrhelika

Sbirka starych pohlednic

Home

Napajedla - Geografie mesta

1. Zemepisna poloha, katastr. uzemi

Napajedla lezi ve vychodni casti naseho státu, na Morave, v mistech kde reka Morava si prorazila cestu mezi horskymi pasmy v tzv. Napajedelske brane. Zemepisne souradnice Napajedel jsou 49° 10´ 16´´ severni zemepisne sirky a 17° 31´1´´ vychodni zemepisne delky. Mistni cas oproti stredoevropskemu se tak lisi o +10 minut a 4 sekundy.

2. Spravni cleneni

Katastr obce ma 19, 9 km2, od zacatku stoleti se jeho vymera snizila z 22, 1 km2 v dusledku zmen hranic se sousednimi Otrokovicemi při stavbe letiste a prumyslovych podniku.
Na jihozapadni strane Napajedla sousedi se Spytihnevi, na zapade s Halenkovicemi, na severu se Zlutavou a Otrokovicemi, pouze na nekolika stech metrech sousedi na severovychode s katastrem Kvitkovic, které jsou dnes mestskou casti Otrokovic, na vychode s Pohorelicemi a na jihovychode a jihu s Komarovem a Topolnou.

Nejnizsi bod katastru : 181 m.n.m. v trati Bezedne v jizni casti katastralniho uzemi.
Nejvysse polozeny bod katastru: 338 m.n.m. vrch Makova.
Kostel: 201 m.n.m.

Katastralni hranici na jihu katastru od silnice na Topolnou (kota 189 m) tvori tok potoka Buravy, asi v delce 700 metru, pak se nahle jeji směr vraci k severu a hranice vede podel sterkoviste (181 m) az k zapadni strane slepeho ramene Moravy, zvaneho Nemecke.
Dále castecne sleduje tok Moravy po jejim pravem brehu proti proudu, lomi se na severozapad, prekracuje silnici i zeleznicni trat, vede uzlabinou v trati Svatojanka, dosahuje hrebene u Stadlisek (290 m), odkud vede po hrebeni kopce Makova (338 m) severnim smerem az k silnici z Napajedel na Halenkovice nad Radovany (270 m).
Hranice dal stoupa asfaltovou polni cestou v trati U cihelny a v těchto mistech dosahuje svého nejvyssiho bodu, kolem 330 metru nad morem. Nad zleby se lomi a klesa k severozapadu, kopiruje tok potucku a asfaltovou silnicku ze Zlabů, prekracuje silnici na Žlutavu (212 m), vede přes vrch Dubova (260 m) a rovnobezne ve vzdalenosti 500 metru vede nad rekou Moravou (250 m) až k cípu lesa Tresny mezi Zlutavou a Otrokovicemi.
Zde klesa k rece Morave, a kousek pod jejim soutokem s Drevnici se prudce lomi k jihu a vede po jejim pravem brehu az k zeleznicnimu mostu (184 m). Odtud sleduje zeleznicni trat k severovychodu a za shlukem prumyslovych objektu při hlavni silnici na Otrokovice se lomi a kolem skladky vede ke krizku (210 m) u krizovatky do Pohorelic. Po nekolika metrech opousti vpravo silnici do Pohorelic a stoupa mezi poli temer primo jiznim smerem az ke krizku (277 m) mezi Pohorelicemi a Kalvarii.
Dále klesa k Bakosi a odtud pokracuje po severni strane Komarovske obory k potoku Burava. Klesa k jihozapadu jeji nivou, prekracuje silnici na Komarov a vede az k mistu, odkud jsme jeji prubeh zacali popisovat, k mostu na silnici z Napajedel do Topolne.

Mistni nazvy a zemedelske trati:

niva podel reky Moravy od severu k jihu:

Nove louky, U letiste, Nivy, Za zamky, Pod strani, Hamry

trati v severni casti katastru mezi Kvitkovicemi a Pohorelicemi:

St. Louky, Nivy, Dolni padelky, Horni padelky

nad mestem po vychodni strane:

Dily za humny, Kalvarie, Stara hora, Malina, Dily za Malinou

jizne od města v jihovychodni casti katastru:

Bakos, Prusinky, Obora, Topolsky luh, Bezedne,

kopce za Moravou, severozapadne a zapadne od města:

Pod Dubovou, Za zlebem, Ohrady, U cihelny, Radovany, Makova, Nad strani, Svatojanky.

Obec Napajedla je v soucasne době tvorena pouze katastralni obci Napajedla. V minulem desetileti byly k Napajedlam pricleneny obce Pohorelice, Oldrichovice a Komarov (celkova rozloha 36,2 km2 a 9313 ob. v roce 1980 ), které po politickych zmenach se na pocatku 90. let znovu osamostatnily.
Az do roku 1898 byla Napajedla mestysem (mesteckem), od r. 1898 mají statut města (potvrzeno r. 1964). Ze zemedelskeho města se postupne vyvinulo prumyslove centrum. Ekonomicko-demograficky jsou Napajedla soucasti Zlinsko-otrokovicke aglomerace (celkem kolem 120.000 obyvatel).
Napajedelsky mestsky urad je poveren vykonem statni spravy pro obce Halenkovice, Komarov, Oldrichovice, Napajedla, Pohorelice, Spytihnev a Zlutava.

Administrativne - spravni rozdeleni:
Město patri od r. 1961 k okresu Zlin (1949 - 1989 Gottwaldov).
V letech 1848 - 1949 byla Napajedla sidlem soudniho okresu, který v letech 1849 - 1854 byl soucasti okresniho hejtmanstvi v Holesove, od roku 1868 byl napajedelsky soudni okres priclenen k okresnimu hejtmanstvi v Uherskem Hradisti.
Obvod soudniho okresu tvorily v roce 1854: města a mestecka Napajedla, Zlin, Malenovice a Tlumacov a vesnice (podle abecedy) Bohuslavice, Breznice, Brezolupy, Halenkovice, Jankovice, Karlovice, Komarov, Kosiky, Kudlovice, Kvitkovice, Lhota u Malenovic,Lhotka, Louky, Mladcova, Oldrichovice, Otrokovice, Pohorelice, Prstne, Salas, Sazovice, Spytihnev, Svarov, Sarovy, Tecovice, Topolna a Zlutava.
V roce 1884 byly odlouceny Jankovice k soudnimu okresu Uherske Hradiste. K další vyznamne zmene doslo v roce 1923, kdy byl vytvoren novy soudni okres ve Zline. Od napajedelskeho okresu byly oddeleny Sazovice, Tecovice, Malenovice, Lhotka, Louky, Prstne, Mladcova, Salas, Bohuslavice a Breznice a samozrejme Zlin. Během nasledujicich deseti let Zlin ziskal jiz takovy ekonomicky a demograficky potencial, ze r. 1935 byl vytvoren ze soudniho okresu Zlin politicky okres, k nemu byly navíc pripojeny další byvale obce soudniho okresu Napajedla: Lhota u Malenovic, Otrokovice, Kvitkovice, Tlumacov a Zlutava.

Vyvoj hranic soudniho okresu napajedelskeho.

U soudniho okresu napajedelskeho zustalo tedy v letech 1935 - 1949 pouze 13 obci: vedle Napajedel Brezolupy Halenkovice, Karlovice, Komarov, Kosiky, Kudlovice, Oldrichovice, Pohorelice, Spytihnev, Svarov, Sarovy a Topolna.
V roce 1949 byl napajedelsky soudni okres zrusen, Zlin byl prejmenovan na Gottwaldov a obce Napajedla, Halenkovice, Karlovice, Komarov, Oldrichovice, Pohorelice a Sarovy byly pripojeny k okresu Gottwaldov. Ostatní obce se staly soucasti okresu Uherske Hradiste.
Zatím k poslední administrativni zmene doslo v r. 1961, kdy byl vytvoren velky okres gottwaldovsky. V nasem okoli doslo k jedine zmene - Spytihnev byl odloucen od Uherskeho Hradiste a pripojen ke Gottwaldovu.

3. Geologie a tektonika, nerostne suroviny, orografie, geomorfologie.

Geologicky je uzemi Napajedel tvoreno strednim eocenem az spodnim oligocenem - flysovym pasmem jako cela vnejsi strana karpatskeho masivu. Jde o flys s prevahou vapnitych jilovcu nad stredne az jemne zrnitymi, vetsinou glaukonitickymi piskovci. Mezi Zlutavou a Napajedly vystupuje svrchni paleocen - flys s jemnozrnnymi kamennymi piskovci a sedymi a pestrymi jilovci
Jizne od Napajedel zacina Videnska panev, tvorena neogenickymi sedimenty.
Niva reky Moravy je pokryta naplavenymi povodnovymi hlinami, ricnimi pisky a sterkopisky, stredni polohy jsou pokryty urodnymi sprasemi se silnym vapennym podilem.

Tezba nerostnych surovin: v nanosovych oblastech při Morave (Bezedne) jizne od Napajedel se tezi sterkopisky, sprasove naplaveniny pod kopcem Makovou a Dubovou vytvorily predpoklady pro tezbu cihlarske hliny a vyrobu paleneho zbozi. Cihelna velkostatku byla zalozena jiz r. 1850, druha cihelna r. 1911, obe však jiz zanikly. Tezba lomoveho kamene, především piskovce se zachovala v lomu u Zlutavy, když v minulosti se tezilo i primo v Napajedlich - stenovy lom na vych. okraji města na kopci Kalvarie a další opusteny lom u silnice do Pohorelic.
U Napajedel se v minulosti prokazala loziska zemniho plynu a ropy. V rozmezi 1925 - 1935 byly provedeny v zameckem parku tri vrtby (Nejhlubsi byla první - 721 metru), ve vapnitych piskovcich se narazilo na slibne stopy parafinicke nafty a zemniho plynu, avsak veskere práce byly z financnich duvodu posleze zastaveny.

Napajedla v minulosti se vyznacovala bohatymi prameny sirouhlikovych mineralnich vod. Nejvetsi pramen se nazyval Slanica a nachazel se pod kopcem Makova. Kolem pramene vznikly lazne, které v jednoduche forme pretrvaly dodnes.

Orograficky Napajedla a jejich okoli patri do Karpatske provincie. Pasmo Stredomoravskych Karpat - Chribu, je oddeleno od navazujici Vizovicke pahorkatiny Hornomoravskym a Dolnomoravskym uvalem, které se stykaji prave u Napajedel v Moravske brane. Mezi Napajedly a Spytihnevi zacina vnejsi nejvychodnejsi vedlejsi hreben Chribu kopcem Makova (338 m), který prechazi u Halenkovic v hlavni hreben, vedouci přes Budacinu, Kominky, Jilovou na Brdo (587 m). Vychodne od Napajedelske brany se zveda Vizovicka vrchovina, která zacina Kalvarii (260 m) nad mestem, zvysuje se však dále jen pozvolna a az u Karlovic a za Komarovem dosahuje vysky kolem 350 metru.
Morfologicky jsou oba svahy nad Napajedelskou branou vyznamnou ukazkou svahu vzniklych tektonickymi poruchami. Na katastru Napajedel se vytvorilo jen jedno vyznamnejsi udoli sledujici tok potoku Buravy k severovychodu a koncici mezi Oldrichovicemi a Karlovicemi. Na zapadni strane vznikla jen kratka udoli, spise zleby, jimiz steka voda bezejmennymi potucky ve Zlebech pod Dubovou, přes Šardici, Radovany a Svatojanku. První vetsi udoli ve vychodni casti Chribu vznika az pod zapadnim svahem Makove a Halenkovicemi (Zadrinove).

4. Klimatologie

Napajedla patri ke klimaticky teplejsim oblastem naší republiky. Prumerna rocni teplota vzduchu v cele Napajedelske brane a na prilehlych kopcich dosahuje 8,5 °C. Teplejsi oblasti u nas jsou jen v Dolnomoravskem uvalu, v povodi Dyje a dolnich toku Jeviskovky a Svratky a v Polabi.
Zimy zde patri k velice mirnym. Delka obdobi mezi poslednimi jarnimi a prvnimi podzimnimi mrazy dela vic nez 160 dnu a dnu s minimalni teplotou pod bodem mrazu bylo zaznamenano v prumeru jen 99. Počet letnich dnu s teplotou nad 25 °C je kolem 65, coz je nejvic na cele Morave. Vedle teploty vzduchu druhym vyznamnym klimatickym prvkem je oblacnost a slunecni svit. Slunce v Napajedlich sviti v prumeru 1880 hodin, coz predstavuje 42% astronomicky mozneho svitu (po prepoctu je to 5 1/4 hodiny denne)
Rocni uhrn srazek je pomerne nizky (asi 620 mm), který je zpusoben severo-jiznim smerem udoli reky Moravy a polohou na zavetrne strane Chribu. Pokud zde však zaprsi, tak zaprsi poradne. Intenzita srazek je pomerne vysoka. Počet srazek v zime je asi polovicni proti letnimu obdobi. Cela oblast Hornomoravskeho a Dolnomoravskeho uvalu patri k mistum s nejvetsim vyskytem bourek. Do roka je jich v Napajedlich přes tricet.
Snih se drzi na okolnich stranich zhruba 55 dnu do roka, jeho vyse však byva minimalni. Na zaklade všech těchto uvedenych klimatickych predpokladu okoli napajedel patri k teple klimaticke oblasti, s mirne podrpumernou vysi srazek a mirnou zimou, coz vytvari velice dobře podminky pro zemedelskou vyrobu. Pocatek jarnich polnich praci vstupuje do druhe breznove dekady, zatimco seti ozimu je možno usutecnit ještě po 1. rijnu. Zne obvykle zacinaji kolem 11. cervence.

5. Hydrologie.

Osu napajedelskeho katastru tvori reka Morava. Na uzemi města vteka pod Otrokovicemi a odteka u Nemeckeho. Celkova delka na uzemi města - 5,5 km. Tece s minimalnim spadem (rozdil kolem 1 metru) a prumernou rychlosti 0,3 m/s, jeji prutok se pohybuje mezi 60 - 80 m3/s.

V napajedelskem katastru prijima z prave strany pouze maly potok vedouci od Zlebu a Zlutavy, jenz po 2,5 km toku se vleva do Stare Moravky - slepeho ramene reky pod Dubovou.
Z leve strany nejprve odvodnuje pole mezi Pohorelicemi a Kalvarii potucek, který v casti města od Jiraskovy ulice az po Nabrezi je veden kanalem pod zemi. Potok není delsi nez 500 metru.
Dalsim pritokem na uzemi katastru je Pohorelicky potok, který sbira vody z pohorelskych a oldrichovickych kopcu, mezi Pohorelicem a Leopoldovem prekracuje silnici a tece udolim mezi Bakosem a Prusinskou oborou. Vleva se do severozapadniho cipu slepeho ramene, zvaneho Nemecke. Jeho celkova delka je 6 km.
Jihovychodni část katastru odvodnuje potok Burava, pramenici pod lesem mezi Oldrichovicemi a Karlovicemi. Dotyka se napajedelskeho katastru pod Prusinskou oborou a tvori jeji hranici az k sterkovistim u Moravy. Pokracuje dal, tece kolem Topolne a Knezpole a vleva se do Moravy u Jarosova. Celkova delka potoku je 12 kilometru.

Morava byla regulovana pocatkem tohoto stoleti a pozustatkem stareho koryta je několik slepych ramen, které se v okoli Napajedel dochovaly. Je to zejména Stara Moravka mezi Dubovou a mestem, Pahrbek (hloubka 4 m), jizne od města s autocampingem a rekreacnim zarizenim, a Nemecke, ještě blize Spytihnevi, které je rajem rybaru. Cele oblasti kolem Pahrbku a Nemeckeho se rika Penne. Z Nemeckeho vyteka potucek, který doplnuje vody sterkovist u Spytihnevi - maleho sterku, velkeho sterku a Bezedneho. Jejich hloubka dosahuje az 6 metru.

6. Biogeografie

Katastr Napajedel je tvoren dvema zakladnimi ekosystemy - spolecenstvimi rostlinstva a zivocichu v jejich zakladnim prostedi.
Jednak se jedna o ekosystem na udolni nive reky Moravy, jenz je tvoren mrtvymi rameny, tunkami a puvodne zaplavovanymi loukami, premenenymi v ornou pudu. Charakteristickym vysokym porostem, jako zbytkem luzniho lesa jsou ruzne druhy vrb, olse lepkava, jasan ztepily, topol bily a jilm. V podrostu se vyskytuje konvalinka vonna, orsej jarni, netykavka nedutkliva, svizel a jiné. Nejnapadnejsimi zastupci rostlinstva slepych ramen a tuni jsou rostliny s listy plovoucimi na hladine jako lekniny a stuliky, popr. rdesty. Rozsahlejsi porosty v melkych vodach při pobrezi tvori rakos obecny. Z dalsiho rostlinstva patri k nejrozsirenejsim kosatec zluty, stovi konsky, sipatka vodni a ruzne druhy ostrice.
Druhy systemem jsou bukohabrove doubravy na okolnich stranich, kde prevlada vedle dubu a buku i habr obecny, lipa malolista, kroviny tvori bez cerny, hloh obecny a ptaci zob. V bylinnem podrostu roste dymnivka duta, bazanka vytrvala, cernys hajni, ptacinec, ostrice, kostival hliznaty,

7. Obyvatelstvo

Počet obyvatel Napajedel se od roku 1978 let pohybuje zhruba na stejne urovni. V roce 1980 zilo ve meste 7 747 obyvatel, o deset let poté 7 752 obyvatel.
Mezi roky 1970 a 1980 však prirustek cinil téměř 2000 obyvatel. Jednalo se jednak o migraci okolniho obyvatelstva v souvislosti s vystavbou sidliste na brehu Moravy v prostoru Zabrani a Chmelnice. Sidliste bylo postaveno pro stabilizaci pracovniku obou nejvetsich podniku ve meste (Fatra a CKD Slavia) a prirustek obyvatel Napajedel se projevil znacnym poklesem lidnatosti okolnich vesnic, z nichž lide do Napajedel dojizdeli za praci. Pro polovinu 70. let je navic typicky vysoky prirozeny prirustek obyvatel vyvolany populacni politikou státu.

V osmdesatych letech se snizil prirozeny prirustek na minimum a v okoli Napajedel pokracovala emigrace do mest, nyní zejména do Otrokovic, Zlina a Uherskeho Hradiste.

V Napajedlich bylo v produktivnim veku 4 378 obyvatel, t.j. 56,5% , z toho ekonomicky aktivnich 4. 055 obyvatel. Deti do 15 let bylo 2.126 a obyvatel (27,4%) v postproduktivnim veku 1243, coz bylo 16,1%.

Vetsina obyvatel Napajedel pracovala v prumyslu (65%), ve sluzbach (17%) a pouze 6% v zemedelstvi. Napajedla a Otrokovice patri ke dvema obcim okresu Zlin, kde je nejvyssi zamestnanost v prumyslu (nad 60%). Zhruba asi 1400 osob vyjizdi denne za praci mimo město, především do Zlina a Otrokovic.

Celkovy počet obydlenych domu v r. 1980 byl 1168 a v nich 2 538 bytu (, z toho 1119 bytu v rod. domcich a 1419 bytu v cinz. domech). Na jeden dům pripadalo 6,7 obyvatele, coz svedci o vysoke prevaze rodinnych domku a venkovskem charakteru města.

8. Prumysl

Napajedla jsou vyznamnym prumyslovym centrem celostatniho vyznamu. Patri ke zlinsko-otrokovicke prumyslove aglomeraci, jedne z nejvyspelejsich v cele republice.

Prvnimi prumyslovymi podniky byly potravinarske zavody, které patrily velkostatku
- pivovar, pracujici az do roku 1912,
- cukrovar, jeden z nejstarsich na Morave, zalozen r. 1837 (vyroba zastavena r. 1931),
- palenice (která udajne existovala jiz r. 1759) a
- pila, která pracovala od roku 1888 do r. 1949. V Napajedlich pracovaly dve cihelny
- jedna od zalozeni v r. 1850 patrila velkostatku az do r. 1926, v r. 1948 byla znarodnena a r. 1963 nacas a 1976 definitivne byla zrusena. Zamestnavala az 60 pracovniku.

Z male strojirny, zalozene r. 1880 se vyvinula tovarna na hospodarske stroje bratri Pariku, která zavedla od 20. let 19. stoleti vyrobu benzinovych motoru. Dostala nazev Slavia podle jejich obchodni znacky. Při tovarne byla postavena slevarna sede litiny. V roce 1930 zamestnavali bratri Parikove 500 lidi, po valce v roce 1946 počet zamestnancu stoupl na 800 a pozdeji az na 1200. Tovarna po vetsinu doby od r. 1945 nemela pravni samostatnost (s výjimkou let 1950 - 1958) a byla soucasti vetsich vyrobnich celku (Agrostroj, Motor Union, Cs. Zavody naftovych motoru, CKD). V soucasne době nese svůj puvodni nazev - Slavia a.s.
Nejvetsim prumyslovym podnikem je a.s. Fatra Napajedla. Byla zalozena r. 1935 na miste byvaleho cukrovaru firmou Bata a.s. Zlin. V tovarne se vyrabelo pryzove zbozi, v době ohrozeni republiky zejména plynove masky. V roce zalozeni zde pracovalo 150 zamestnancu a jejich počet během tri let se zvedl na vice nez sestinasobek. Po cele povalecne obdobi mela Fatra mezi 2000 az 2500 zamestnanci. Vyroba se preorientovala na zpracovani plastu a v tomto smeru patri mezi nejvetsi podniky nejen v České republice, ale i ve stredni Evrope. Hlavnimi zakladnimi surovinami jsou polyolefiny a PVC. Ve vyrobnim programu jsou podlahoviny, izolacni folie, vrstvene folie, PVC trubky a profily, opticke kabely atd. V letech 1966 - 1990 byla Fatra soucasti Ceskych (resp. Ceskoslovenskych do r. 1969) zavodu gumarenskych a plastikarskych. Od roku 1992 po privatizaci je Fatra samostanou a.s., jejimz soucasnym vetsinovym vlastnikem je Chemapol. Holding.

10. Zemedelstvi

Niva reky Moravy a mirne zvlnene okoli Napajedel zejména na vychodni strane patri k reparsko-jecne zemedelske vyrobni oblasti. Vyhodne klimaticke pomery a stredne tezke cernozemni pudy davaji predpoklady vysokych vynosu repy a obilovin, jecmene a psenice. Zito se pestuje ve vyssich polohach katastru a v okolnich vesnicich.
Z technickych plodin se obcas vysazuje mak a repka. Vinne reve se dari na proslunenych stranich nad Moravou, pestuje se však vyhradne v malem. Napajedla jsou nejsevernejsim vybezkem pestovani vinne revy na jizni Morave. Dulezite je ovocnarstvi (především jablone, slivone, merunky a broskvone).
V samotnych Napajedlich je ale vyznamnejsi zivocisna vyroba. Napajedla jsou povestna svym hrebcinem s chovem anglickych plnokrevniku (zalozen r. 1886), vyznamny je chov hoveziho a veproveho dobytka a drubeze. Oblibene je vcelarstvi.

11. Dopravni infrastruktura

Statni silnice I. tridy c. 55 Breclav-Postorna st. Hranice - Prerov - Olomouc tvori zakladni dopravni osu v povodi Moravy. Pocatkem 70. let byl vybudovan obchvat města. Prestoze jeji sirka je vetsinou přes 10 metru, silnice nepostacuje dnesnim vysokym narokum na dopravu. Patri mezi nejzatizenejsi v cele České republice. V soucasne době je před rozhodnutim a schvalenim několik variant nove rychlostni ctyrproudove silnice, jejiz vystavba však velmi negativne ovlivni ekologii okoli města. Ze statni silnice odbocuje vlevo silnice 2. tridy, vedouci přes město do Topolne a Bilovic. Ostatní silnice v okoli jsou 3. tridy: Napajedla - Pohorelice - Oldrichovice - Bohuslavice, Napajedla - Zlutava - Belov a Napajedla - Halenkovice. Za Prusinkami odbocuje severovychodnim smerem silnice do Komarova. Na jiznim okraji katastru vede spojovaci silnice k jezu do Spytihnevi.

Napajedla lezi na doukolejne zeleznicni trati c. 330 Prerov - Breclav. Z nadrazi vychazi dopravni vlecka do podniku Fatra. Denne v pracovni dny zastavuje na nadrazi v obosu smerech 22 osobnich vlaku a 2 rychliky.

Autobusove spojeni Napajedel s okolim je orientovano především na spojeni s Otrokovicemi a Zlinem z duvodu dojizdky do zamestnani. Spojeni k jihu na Uherske Hradiste jiz není tak intenzivni. V meste zastavuji i dalkove autobusy do Brna, Prahy, Hodonina, Mikulova, Bratislavy a Olomouce.

12. Skolstvi, kultura a zdravotnictvi

Napajedla jsou sidlem skolniho obvodu pro obce Napajedla, Zlutavu, Pohorelice, Oldrichovice a Komarov. Ve meste jsou dve uplne zakladni skoly. V Napajedlich se nevyvinulo stredni skolstvi vzhledem k charakteru města. Je zde pouze stredni odborne uciliste. Sit skol doplnuje zakladni umelecka škola s hudebnimi i vytvarnymi oddelenimi.
Zdravotni obvod Napajedla zahrnuje i Halenkovice, Zlutavu, Pohorelice, Oldrichovice, Komarov a Spytihnev. Je zde zakladni ambulantni pece, detska poradna, zubni oddeleni. Specializovana vysetreni je nutno vyhledat na poliklinice v Otrokovicich.
Město si vazi sve stare kulturni tradice. Pusobi zde mestske kino, Klub kultury s divadelnim a loutkovym salem, město ma vlastní folklorni tanecni soubor Radovan. Klub kultury kazdorocne je mistem poradani celomoravskeho ochotnickeho divadelniho festivalu. Centrem kulturniho deni je Mestska knihovna, spravujici pres 20 000 svazku.