Historie mesta Napajedel

1. Pravek a starovek
2. Stredovek
3. Novovek
4. 19.stoleti
5. Napajedla v nove dobe

Napajedla na mapach

Pamatky

Informace - ubytovani

Plan mesta

Vyznamne osobnosti mesta

Napajedelske noviny

Fotogalerie
J. Gabrhelika

Sbirka starych pohlednic

Home

Vyznamne osobnosti, ktere se v Napajedlich narodily, ci zde zily a tvorily

Jakub Bilek (1516 - 1581)

Jak o něm pise Ottuv slovnik naucny (dil IV, str. 156), Bilek byl "bratrsky knez, duvernik a pisar biskupa Jednoty bratrske J. Augusty, s nimz snasel vsecky osudy i uvezneni na Krivoklate az do r. 1561, kdy propusten byl na svobodu, odreknuv se jednoty a prijav svatost oltarni z rukou kneze pod oboji. Za to byl vyloucen z jednoty a zbaven knezstvi. I na svobode biskupa sveho neopustil, nebot vstoupiv do sluzby u zameckeho hejtmana krivoklatskeho, Ladislava ze Sternberka, pomahal Augustovi a opisovat jeho spisy na cisto. Po propusteni Augustově usel B. tajne r. 1564 za nim., smiril se s jednotou a zastaval urad knezsky na rozlicnych mistech, posleze v Napajedlich. V meste tom pocal na vyzvani mnohych, aby popsal sve a Augustovo utrpeni, psati zivotopis Augustuv od r. 1555, ktereho roku prestal Jan Blahoslav, a dokonal jej r. 1579 popsav vse verne a dukladne, jak jiny toho uciniti nemohl."

Jan Nepomuk Alois Hanke z Hankenstejna (1751 - 1806)

Znamy moravsky humanista, dejepisec a spisovatel. Holesovsky rodak studoval na piaristickem gymnasiu v Kromerizi a pote v Olomouci. Absolvoval studia prava, historie a filologie na universite ve Vidni. V r. 1777 byl jmenovan kustodem a od r. 1785 knihovnikem universitni knihovny v Olomouci. Kolem r. 1773 kratce pusobil v Napajedlich jako hospodarsky urednik na panstvi za doby Marie Terezie, hrabenky Kobenzlove.
Znamy cesky literarni historik dr. Arne Novak o nem ve svych dejinach ceske literatury napsal, ze ... sledoval v hojnych spisech humanitne - prakticke cile v duchu moravskeho vlastenectvi a vlidneho lidumilstvi, jemuz snazil se prospeti tez nekolika skromnymi pracickami, cesky psanymi.
K jeho vyznamym dilum patri nemecky psana Obrana ceskeho jazyka a literatury (1782), Knihovna moravske vlastivedy (1786), zabyval se aktualnimi otazkami zruseni nevolnictvi a roboty, ekonomickymi a narodohospodarskymi otazkami. Roku 1796 byl povysen do slechtickeho stavu.

Jan Tomas Kuznik (1716 - 1786)

Rektor, muzikant, skladatel. Narodil se v okoli Kojetina, v Napajedlich pusobil v letech 1739 - 1764 jako zdejsi kantor a varhanik. Vetsina jeho tvorby vznikla prave v letech napajedelskeho pobytu. Skladal pisne cirkevni i svetske, k nimz psal i sam texty. Dodnes se hraji jeho snadne smyccove kvartety a orchestralni skladby, komponovane v Haydnovskem stylu tzv. rechtorske hudby.
V Napajedlich se narodil jeho syn Jan Karel Kuznik (1745 - 1819), sberatel pisni z Hane. Byl autorem humoristicke rukopisne mapy Hane, ktera je ve sbirkach Zemskeho muzea v Brne.

Rudolf Hirsch (1816 - 1872)

Lyricky a epicky basnik, hudebni skladatel a kritik. Studoval v Brne gymnasium a prava ve Vidni, kde poprve vystoupil na verejnost svymi lyrickymi basnemi a dramatem Raphaele (1836). Od r. 1843 pusobil v Terstu a posleze ve Vidni na ministerstvu vnitra. Nejzdarilejsi jsou jeho balady (Balady a romance - 1858), Kniha sonetu (1841) a Jarni album pisni z r. 1857. Nejvetsiho uspechu dosahl svym dilem Irrgarten der Liebe (1856).

Vincenc Prasek (1843 - 1912)

Profesor olomouckeho gymnasia, tvurce slezskeho dejepisu. Narodil se na Opavsku. Po gymnasiu v Opave vystudoval klasickou filologii ve Vidni a Vratislavi, byl jednim ze zakladatelu Matice Opavske. Zaslouzil se o povzneseni ceskeho narodniho zivota v rakouskem Slezsku. Od filologie presel k pravu, historii, mistopisu a narodopisu. Sepsal Vlastivedu slezskou ve 4 dilech.

Posledni leta sveho zivota po odchodu do duchodu, prozil v Napajedlich, kterym venoval Pameti mestecka Napajedel a dedin k panstvi napajedelskemu ode davna prislusnych. (1881), historie napajedelskeho okoli se dotkl jeste v Pametech Malenovic a Pohorelic (1883).

Bozena Benesova (1873 - 1936)

Slavna ceska spisovatelka prozila v Napajedlich sve detstvi, mladi a prvni leta dospelosti. Ve svem dile kritizuje malomestactvi, pokrytectvi, lidskou hloupost a neuprimnost, ocenuje cistotu a nezkazenost mladi.
Vladimir Kovarik v knize Literarni toulky Moravou (Praha 1978) rozebira otazku, zda mesto, v nemz se odehrava dej trilogie Uder, Podzemni plameny, Tragicka duha, jsou Napajedla ci nikoliv. Benesova je popisuje ne zrovna lichotive:
" V malem moravskem meste, rozlozenem pravidelne na siroke rovine, kde strom byl vzacnosti, v meste, v nemz nebylo jedineho pekneho staveni, jen zlute natrene strizlive domy a smutne prikrcene chalupy, ...v jedne z ulic, ktere z kosoctverecneho (?) namesti vedly primo do urodnych lanu jecmene a cukrovky, ..."
Tak jsou to Napajedla, jak rikaji jedni, nebo Hradiste, jak tvrdi druzi ? Na tuto otazku odpovedela Marie Pujmanova, pritelkyne B. Benesove, kdyz rekla, ze Benesove nikdy neslo o fotografii, o mistni snimek, nybrz o malomesto a malomestactvi, ktere falsuje hodnoty, vydava sosactvi za tradici, uzkoprsost za charakter a lennost srdce za dobrotu. Nikde ji neslo o konkretni misto na mape Moravy, ale na mape lidskeho osudu.

JUDr. Alois Horak - R. Bojko (1877 - 1952)

Pravnik a spisovatel, ktery zil v Napajedlich od r. 1910 az do sve smrti. Ctitel Macharuv a Brezinuv. Arne Novak jej hodnoti jako "socialne politickeho rapsodika" a "pozemskeho hymnika", pro jeho pateticke verse, plne socialnich a nabozenskych obrazu. Alois Horak se zapsal trvale do historie Napajedel jako neunavny organizator kulturne - verejneho zivota, starosta Sokola, cinitel ctenarskeho krouzku a dalsich mistnich spolku. Byl tim, kdo na shromazdeni u sokolovny dne 29. rijna 1918 oznamil, ze narod cesky je po staletich utrpeni a ponizovani opet svobodny. R. 1946 byl jmenovan cestnym obcanem Napajedel.

Josef Snejdarek (1875 - 1945)

Armadni general prvni Ceskoslovenske republiky. R. 1898 vstoupil do francouzske cizinecke legie, ve Francii absolvoval vojenskou skolu, za 1. svet. valky pridelen k vzniklym csl. legiim. Do vlasti se vratil r. 1919 a zastaval vyznamne vojenske funkce, m.j. byl i vojenskym velitelem východniho Slovenska a Podkarpatske Rusi. V roce 1935 mu bylo udeleno cestne obcanstvi mesta. V predvecer vypuknuti 2. svet. valky odesel znovu do emigrace a kratce po skonceni valky umira v daleke Casablance.

Antonin Sebestik (1882 - 1956)

Hudebni pedagog a skladatel, profesor zpevu a odborny publicista. Zak Antonina Dvoraka. Napsal pres 60 skladeb a Slovnicek nazvu hudebnich (1904).

Vladislav Bachmanek (1887 - 1955)

Vlastivedny pracovnik, archeolog, muzejni pracovnik a archivar. Verejny cinitel, reditel mestske sporitelny, funkcionar Sokola.

Rudolf Firkusny (1912 - 1994)

Legendarni klavirni virtuoz. Narodil se v Napajedlich, kam se ve svem mladi, kdyz studoval v Brne, i nadale rad vracel. Umelecke nadani, a jak se brzy ukazalo, velky talent Rudolfuv rozeznal sam Leos Janacek a na radu let se stal jeho ucitelem. Prni verejne vystoupeni mel v 8 letech, ve veku 11 let hral Firkusny poprve s Ceskou filharmonii. Koncem 20. a ve 30. letech slavi jeden umelecky triumf za druhym. Znal jej cely hudebni svet, desitky statu jej zvaly do svych koncertnich salu a povazovaly si za velkou cest, kdyz pozvani prijal. V roce 1939 opoušti Rudolf Firkusny svou tezce zkousenou vlast. Ces pobyval ve Francii, po jeji okupaci se mu podarilo pres Spanelsko se dostat do Spojenych statu. Ve Francii koncertoval na podporu nasi vznikajicich vojenskych jednotek, i pozdeji v Americe stal pevne na strane bojujiciho Ceskoslovenska. Firkusny byl jednim z nejprofilovanejsich svetovych specialistu pro interpretaci hudby Bohuslava Martinu, jehoz byl osobnim pritelem, a Leose Janacka. Ve sve vlasti hral opet az roku 1990 na Prazskem jaru. Tehoz roku mu Napajedla udeluji cestne obcanstvi mesta, v roce 1991 prijizdi Mistr se svou choti do Napajedel, kde porada s velkymi ovacemi svuj koncert. V roce 1993 mu udelila Janackova akademie muzickych umeni v Brne cestny doktorat. Brzy na to navstivil naposledy Napajedla a zavzpominal si: " ... Byl jsem u vas nevyslovne stastny, vzpominky na Napajedla se mi stale vraceji a vase prijeti patri k tem nejkrasnejsim zazitkum v mem zivote. "

Zadny zijici umelec neni tolik soucasti hudebni historie sve zeme jako Rudolf Firkusny, napsal kratce pred jeho smrti The New York Times (1993). Rudolf Firkusny obdrzel za sve zasluhy z rukou prezidenta republiky Vaclava Havla Rad T. G. Masaryka 1. tridy.

20. cervence 1994 oznamily agentury jeho umrti a svet se sklonil pred jeho pamatkou.

Na zaver jeden citat, vystihujici vyznam umeni Rudolfa Firkusneho. Americky hudebni vedec R. Strumpf o nem rekl: Rudolf Firkusny se zrodil k tomu, aby hral Janacka a Martinu. Nemuzete rici, ze znate jejich dilo, pokud jste je neslyseli v podani tohoto umelce.

Smutecni oznameni Velvyslanectvi Ceske republiky v USA o skonu genialniho pianisty.

Clanek o R. Firkusnem v Classical Musics World na internetu.

Josef Bulva (1943)

Klavirni virtuoz evropskeho formatu. Detstvi a mladi prozil v Napajedlich. Zije v Lucembursku, pusobi a koncertuje zejmena v Nemecku.

Antonin Pridal (1935)

Basnik, dramatik, scenarista a prekladatel. Detstvi a mladi prozil v Napajedlich. Pise divadelni a televizni hry, rozhlasove scenare. Autor basnickych sbirek Neznami ve meste (1966), Smrt na ostrove (1966) a dalsi. Zname jsou jeho preklady z anglictiny a spanelstiny, mezi jinym i genialni preklad knihy Leo Rostena Pan Kaplan ma stale tridu rad. Vybor z jeho basnicke tvorby vysel nove pod nazvem Sbohem, ale cemu (1992). Patri k nejlepsim televiznim moderatorum kulturnich a politickych diskusi a besed. Profesor brnenske Janackovy akademie vytvarnych umeni.