Historie mesta Napajedel

Od Bile hory po rok 1848

3. Napajedla za Rotalu a jejich nastupcu az po rok 1848

Napajedla v 17 a 18. stoleti.
Legenda: 1. novy kostel sv. Bartolomeje s hrbitovem a farou, 2. solarna. 3. novy zamek, 4. hospodarsky dvur, 5. krizova cesta na Kalvarii 6. Rotalovska kaple /byv. bratrsky sbor/

Zdenkuv syn Jan z Vartenberka vladl na Napajedlich jen do r. 1599, kdy odkazal panstvi svemu priteli Vilemu z Roupova, který si však neminil je ponechat a odprodal "tvrz a mestecko Napajedla s popluznim dvorem, s kostelem podacim, s pivovarem, s mlynem, domem senkovnim, s rekou Moravou a s mytem při temz mestecku, se vsi Topolnou, Spytihnev s popluznim dvorem, Kudlovice, Susice s popluznim dvorem, Vrbku, Lubnou a Kostelany se vsim prislusenstvim" r. 1603 Vaclavu Molovi z Modrelic, tehdy jeste mene vyznamnemu prislusniku moravske slechty. Z te doby pochazi nejstarsi urbar napajedelskeho panstvi, který podava plasticky obraz panstvi na poc. 17. stol.

V roce 1611 Vaclav Mol prodal Napajedla Janu Jakubovi, sv. panu z Rotalu, který pochazel ze starobyleho rodu ze Styrska. R.1610 byl prijat na zemskem snemu v Brne za obyvatele markrabstvi Moravskeho. Zemrel jiz r. 1617 a zustal po nem nezletily syn Jan, za nehoz spravovala panstvi vdova Marie, rozena hrabenka Thurzova az do roku 1624. V povstani ceskych a moravskych stavu proti cisari Ferdinandovi II. bud z presvedceni nebo z vypocitavosti stal na strane prohabsburske a po Bile hore dostal svoleni ozenit se s Alinou, vdovou po Jirim Bruntalskem z Vrbna, kteremu pro ucast v povstani mely byt konfiskovany statky, avsak v prubehu vysetrovani zemrel. Na primluvu kardinala Dittrichstejna bylo vdove ponechano panstvi Kvasice, které se roku 1626 jejim snatkem stalo soucasti Rotalovskeho majetku. Vedle Kvasic Jan z Rotalu ziskal r. 1638 statek Tlumacov, o osm let pozdeji prikoupil Cetechovice a Veseli n. Mor. R. 1648 svůj majetek rozsiril o Zdislavice a rok nato prikoupil Otrokovice. V roce 1650 mu pribylo panstvi Holesov, Bystrice n. Host., Prusinovice, část Drevohostic, lenni statky Kurovice a Trebetice, r. 1651 ziskal Vinary a do roku 1655 ještě Tremesnou, pul Kyselovic, Kolicin a Letovice a stal se tak jednim z nejbohatsich panu v zemi.

Ve tricetilete valce město a panstvi si velmi vytrpelo, at jiz vpadem polskych kozaku r. 1620, ci pozdeji od Madaru, od Krnovskych, cisarskych vojaku i od Mansfelda a svedskych vojsk.

Rotal se stal roku 1633 hradistskym krajskym hejtmanem a v roce 1637 zemskym sudim a generalnim vojenskym komisarem, o ctyri roky pozdeji nejvyssim komornikem a posleze i nejvyssim hejtmanem moravskym. Spolu se svým bratrem byl povysen do stavu hrabeciho. Smutne proslul pri potlaceni tzv. tretiho valasskeho povstani v letech 1643 - 1644.

Vuci svým poddanym vystupoval velmi tvrde, zvysoval jejich robotni povinnosti, a vyuzival vsechny moznosti ke zvyseni vrchnostenskych prijmu k vyrovnani valecnych ztrat. Cilevedome budoval a rozsiroval panske dvory, zakladal vinohrady, rybniky, mlyny a zahrady. Vrchnostensky dvur v Napajedlich se nachazel na jiznim konci mestecka u dolni brany. Patril k nemu mlyn, vinohrad, zahrady a louky v kopci zvanem Zutavy, dále rybniky, haltyre a olejna. Druhy dvur byl na Prusinkach, tretim dvur u Spytinova.

Na panstvi zalozil sest novych vesnic. Prvni byla Nova Ves zapadne od Spytihnevi u panskeho dvora (vznikla mezi roky 1626 a 1634). Kratce potom vznikla nad Napajedly v horach druha ves, nazvana Alenkovice na pocest manzelky Jana Rotala. V roce 1642 zapadne od Kudlovic zalozena nova ves nazvana Jenikovice (Jankovice). Proces zakladani novych vsi vyvrcholil v 60. letech 17. stoleti, kdy pobliz Alenkovic vznikla ves Eleonorovice, Zlutava a Kosiky. Zcasti byly tyto nove vesnice osidleny porobenymi Valachy od Vsetina.

Jan z Rottalu nezanechal zadne muzske potomky. Proto svůj rozsahly majetek odkazal svým vzdalenym pribuznym Janu Krystofovi a Juliu Vilemovi z Rotalu, kteří dosud zustavali ve Styrsku.

Julius Vilem, sv. pan z Rotalu (1674 - 1691) zdedil zdedil panstvi Napajedla se statkem tlumacovskym a otrokovickym a panstvi Kvasice. Jeho bratr se ujal Holesova, Bystrice pod Hostynem a casti Kyselovic. Po smrti Julia Vilema byl z panstvi napajedelskeho byl vytvoren jeden a z holesovskeho panstvi druhy sverenecky statek (tzv. fideikomis) se vzajemnym nastupnictvim muzskych dedicu z obou vetvi. Fideikomis znamenal, ze veskery majetek vždy prechazel pouze na jednoho dedice a jeho casti nesmely byt odprodany ci jinak zcizeny. Panstvi kvasicke zustalo dedicnym alodnim statkem.

Julius Vilem zalozil nedaleko Alenkovic další ves nazvanou Katerinice a zasadil se o obnoveni fary v Napajedlich (V roce 1686 byly zalozeny první matriky pokrtenych a oddanych.). Zemrel r. 1691 a zanechal nedospeleho syna Frantiska Helfrida a dve dcery. Za jeho nezletilosti spravoval napajedelske panstvi jeho stryc Jan Krystof, drzitel Holesova.

Nejstarsi pohled na Napajedla z r. 1719, kdy reka Morava pri povocnich,ktere vysetrovala zemska komise, zanechala velke skody.

Mezitim mlady Frantisek Helfrid dospel, r. 1706 se ozenil s Marii Margaretou, hrabenkou z Helbersteinu, avsak predcasne zemrel r. 1709 v Holesove, kde byl také pochovan. Zustal po nem jednorocni syn Jachym Adam, do jehož zletilosti v r. 1730 panstvi spravovala jeho matka.

Stary napajedelsky kostel jiz nevyhovoval, a tak v letech 1710- 1719 byl na kopci nad namestim postaven novy barokni chram sv. Bartolomeje, do nehoz byly preneseny nahrobky Zerotinu ze stareho kostela. Kolem kostela byl zrizen hrbitov, jehož pripominkou jsou nahrobni desky ve zdi farni zahrady.

Stary kostel byl pravdepodobne zahy zboren. Priblizne o deset let pozdeji (1731) byla postavena krizova cesta vedouci na kopec Kalvarii.

Roku 1741 se strhla vojna s Prusy o rakouske dedictvi. Koncem roku pruska vojska vtrhla na stredni Moravu. Napajedelske panstvi muselo zaplatit 50.000 zl. vykupneho, ale nakonec zkazy se neubranilo, když po bitce mezi oddily ozbrojenych poddanych, prevazne Valachu, a pruskym oddilem u Napajedel dne 13. brezna, při niz bylo udajne na 300 Prusaku pobito, Napajedla vyhorela.

Ani Jachym Adam se nedozil vysokeho veku a zemrel r. 1746 v Kvasicich (, kde vetsinou sidlil ). Protože nezanechal muzskeho potomka, napajedelsky fideikomis prevzal Leopold z Rotalu, prislusnik holesovske vetve rodu.

Leopold zemrel r. 1750. Nazivu byl jiz jen poslední člen rodu Rotalu, Frantisek Antonin, hrabe Rotal na Holesove, který po dedickych sporech nakonec Napajedla ziskal, ale sverenceky statek byl z rozhodnuti kralovny opet premenen na alodni. Zemrel 26. 10. 1762 jako poslední muzsky potomek rodu.

V dejinach mestecka Napajedel tim skoncila jedna etapa jejich historickeho vyvoje. Rotalove vladli Napajedlum po jedno a pul stoleti. Z bezvyznamneho styrskeho rodu se stali jednemi z nejvetsich feudalnich vlastniku na Morave. Nadherne stavby zamku, kostelu a far svedci o jejich mimoradne stavitelske a umelecke cinnosti, prispeli k rozvoji hospodarskeho vyvoje oblasti. Na druhé strane byli znami svým necitelnym postojem vuci poddanym.

Po Frantisku Rotalovi Napajedelske panstvi ziskala dcera Marie Anna, provdana za hrabete Quidobalda z Dittrichstejna. Stavajici stary zamek v Napajedlich uz nevyhovoval, a tak se pustila r. 1764 do stavby noveho zamku na skalnate vysine nad mestem. Architektem byl vyznamny rakousky barokni stavitel F. A. Grimm, jehož stavby kostelu nalezneme po cele Morave a několik roku predtim postavil zamek ve Vizovicich. Marie Anna se však dostavby zamku, ktery byl dokoncen kolem r. 1769, nedockala. Po jeji smrti panstvi spravoval jeji manzel Quidobald z Dittrichstejnu jmenem vlastní dedicky panstvi, netere zesnule hrabenky, Marie Terezie Monte l´Abbate, provdane za rakouskeho diplomata a statnika Jana Ludvika hrabete Kobenzla.

Pohled na Napajedla z konce 18. stoleti.

Marie Terezie zemrela r. 1824, když před smrti odkazala Napajedla dceri sve sestry Jenovefy, Frantisce rozene Fuenfkirchen. Nova majitelka se kratce po ziskani panstvi provdala za harbete z Kesselstadtu, brzy však ovdovela a podruhe se provdala za Jiriho, hrabete Stockau. Roku 1840 mu postoupila polovinu panstvi.

V první polovine 19. stoleti zaznamenala Napajedla hospodarsky rozmach (1836 zrizen cukrovar, jeden z nejstarsich na Morave, dalsimi podniky byl pivovar, kozeluzna, cihelna a palirna), jenz byl umocnen vybudovanim první zeleznicni trati na Morave, tzv. Severni drahy z Vidne přes Prerov a Bohumin do Krakova. V roce 1841 zastavil na nadrazi v Napajedlich první slavnostne vyzdobeny vlak. Nadale ale Napajedla mela charakter zemedelskeho mestecka..

Pestovane plodiny se v podstate od stredoveku nezmenily, pribyly brambory a zejména repa pro potreby cukrovaru. Rozvijelo se ovocnarstvi (jablka - svestky), na ustupu však bylo vinarstvi, ktere koncem stoleti vzalo uplne za sve.

Mestecko se rozrostlo jak severnim, tak zejména jiznim smerem, u cukrovaru za rekou Moravou, přes kterou vedl most, vzniklo Zamoravi, od Zahumeni az pod vrchol Kalvarie se rozrostly chalupy socialne nejslabsich domkaru.

Napajedla byla i vyznamnym lazenskym strediskem. Lecive prameny pod nazvem slanica (aqua salza) se pripominaji jiz v 17. stoleti pod kopcem Makova na pravem brehu reky Moravy. Udajne se pouzivaly při leceni zaludku, strev, plic a jinych vnitrnich nemoci. Při prameni byly zbudovany lazne s kabinami, hostinskymi pokoji, divadelnim a tanecnim salem. Jejich povest upadla vystavbou cukrovaru, jemuz padla za obet i část lazenskych budov a zejména stavbou drahy.

Napajedla v polovine 19. stoleti. Pohled na mestecko se zamkem a kostelem.

Napajedelske panstvi v letech 1611 - 1746, kdy patrilo puvodne styrskemu rodu z Rottalu. Napajedelske sverenecke panstvi patrilo k nejvetsim a nejdulezitejsim na Morave.