Geografie

Historie mesta Napajedel

1. Pravek a starovek
2. Stredovek
3. Novovek
5. Napajedla v nove dobe

Informace - ubytovani

Pamatky

Napajedla na mapach

Plan mesta

Vyznamne osobnosti mesta

Napajedelske noviny

Fotogalerie
J. Gabrhelika

Sbirka starych pohlednic

Home

Vyvoj mapoveho zobrazeni Napajedel

Pavel Fabricius (1519-1589) byl profesorem matematiky na videnske universite, vyznamnym kartografem a zaroven i osobnim lekarem cisare Ferdinanda I. V roce 1575 vydal tuto mapu Moravy, nazvanou

CHOROGRAPHIA MARCHIONATUS MORAVIAE. DIE LANDTSCHAFT DES MARGGRAFFTUMHS MARHERN.

Mapa v meritku asi 1:370 000 byla zhotovena pravdepodobne pod vlivem obav z moznosti tureckeho vpadu do Dolniho Rakouska a na Moravu. Mapa uvadi asi 350 moravskych mest, mestecek, klasteru a vsi. Napajedla jsou zakreslena jako mesto se zamkem (eyn stadt vnd schlos) v mistech, kde reka Morava si prorazi cestu do Dolnomoravskeho uvalu. Z okoli se uvadeji okolni mesta a mestecka Hradiste, Malenovice, Zlin, Kromeriz, Kurovice (!?), klaster velehradsky, ves Buchlovice a hrad Buchlov nad nimi se vypinajici.

Nejznamejsi a nejpopularnejsi mapou Moravy je mapa, kterou sestavil pred rokem 1624 jeden z nejslavnejsich Cechu, ucenec, spisovatel, biskup Jednoty bratrske, znamy ucitel narodu, Jan Amos Komensky - Comenius.

MORAVIAE NOVA ET POST OMNES PRIORES ACCURATISSIMA DELINEATIO

Napajedla jsou na mape zakreslena jako mestecko (oppidum) se zamkem, nachazejici se na levem brehu reky Moravy. Jizne od mestecka je vyznacen prechod pres reku, ktery hovori o jeho vyznamu. Zapadne se zvedaji vrchy Hribecich hor, vychodne vybezky dnesni Vizovicke pahorkatiny. V okoli Napajedel jsou znazorneny vinohrady, ktere svedci o pestovani vinne revy jiz koncem 16. stoleti. Z okolnich obci jsou jmenovite uvedeny Otrokovice, Spytihnev, Kudlovice, Bilovice a Brezolupy, pouze koleckem bez oznaceni jsou zakresleny Pohorelice s tvrzi. Z okolnich mest a mestecek nachazime krajske mesto Uherske Hradiste, Zlin, Malenovice, Tlumacov, Kvasice, ci dale k severu Kromeriz a Holesov. Meritko mapy je asi 1:470 000.

Treti puvodni mapa Moravy pochazi z roku 1692 a jejim autorem byl Jiri Matyas Vischer (1628 - 1696) z Tyrolska. Po mape Hornich Rakous, Styrska, Uher a Sedmihradska pristoupil r. 1688 k praci na mape Moravy, kterou dokoncil o ctyri leta pozdeji. Mapa nese v horni casti napis

MORAVIA MARCHIONATUS PERLUSTRATUS ET DELINEATUS A G. M. VISCHER TYROLENSI MATHEMATICO CAESAREO.

Na jednu stranu je dosti podrobna (meritko cca 1:188 000), obsahuje nazvy temer vsech vsi na Napajedelskem panstvi, ale vzdalenosti a znazornena poloha neni vzdy v poradku (viz napr. ves Babice, ktera ve skutecnosti lezi pri Morave mezi Spytihnevi a Hradistem). Rovnez uvadene nazvy neni vzdy nejlehci priradit dnesnim obcim. Tak napr. Nidkowitz jsou Kvitkovice, Kutzlawitz spatne polozene Ludslavice, jmeno Bohorsens nalezi Pohorelicim, Vychodne od Napajedel je oznaceno sidlo Malon, na miste, kde je dnesni Leopoldov, kostelik na miste zanikleho stredovekeho mestecka, ale ve skutecnosti se jedna o Malenovice, ktere jsou 5 km dale na severovychod.

Morava nemela pocatkem 18. stoleti zadnou mapu. Cisar Josef I. naridil r. 1708 setniku a geodetu Janu Krystofu Muellerovi, aby vydal dle vlastniho mereni mapu novou, na niz by byly poznaceny take cesty a myta. Vrchnosti dodaly presne seznamy mist a pocet domu. Muellerova mapa Moravy vysla poprve roku 1716 s nazvem

TABULA GENERALIS MARCHIONATUS MORAVIAE IN SEX CIRCULOS DIVISAE ...

Stala se zakladem pozdeji vydavanych map moravskych kraju. Na obalce knihy Moravstvi zemsti hejtmani, kterou napsal heraldik Jiri Louda odvozenina Muellerovy mapy z ponekud pozdejsi doby. Je velmi podrobna, sidla jsou rozdelena na mesta, mestecka a vesnice, obsahuje podrobnou ricni sit a sit spojovacich cest. Jeji vznik bych zaradil do poloviny 18. stoleti. Napajedla jsou zakreslena jako mestecko s kostelem. S krajskym mestem je spojuji dve cesty, jedna, jdouci pres Spytihnev, Babice a Hustenovice, druha cesta vede po levem brehu reky Moravy ricni nivou primym smerem na Knezpole. Z Babic odbocuje cesta pres Chriby nad Halnkovicemi na Tabarky, Velke Tesany a dale na Kromeriz. Jde o historickou hradskou cestu, vyuzivanou jiz od ranneho stredoveku (jantarova stezka).

Jednou z nejlepsich map Moravy minuleho stoleti je mapa Aloise Vojtecha Sembery (1807 - 1882)
v meritku 1:288 000

MAPA ZEME MORAVSKE S CASTMI POHRANICNYMI SLEZSKA, CECH, RAKOUS A UHER,

vydana poprve r. 1863. Vynika presnosti, ladnou upravou a podrobnym a uplnym nazvoslovim, jakoz i kartografickymi znackami. Vyznaceny jsou hranice politickych a soudnich okresu, cirkevniho cleneni, rozhrani ceske a nemecke reci, podrobne je specifikovana velikost sidel, ktera se cleni na mesta, mestyse a vsi.

Po roce 1764, pod vlivem prohranych valek s Pruskem, se mapovanim zeme zacina zabyvat armada. Probehla celkem tzv. tri vojenska mapovani vsech zemi monarchie. Vysledky tretiho vojenskeho mapovani byly uzivany jeste kratce po roce 1945. Jedna se o zname specialni mapy v meritku
1:75 000 a generalni mapy 1:200 000. Nasledujici vyrez je z

GENERALNI MAPY 35°49° HODONIN

z roku 1936. Mapa zatim jeste ani nedava tusit bourlivy vyvoj Zlina a Otrokovic, protoze zachycuje stav nekdy k roku 1920. Tyto generalni mapy vychazely az do roku 1948, kdy byly prohlaseny za tajne, a nova serie vojenskych map vychazela z map sovetskych v zakladnim meritku 1:50 000.

Ukazka specialni mapy 1:75.000 (150 kB) s nejblizsim okolim Napajedel z roku 1889 je umistena na strance, venovane historii mesta.

Posledni ukazkou je soucasna automapa v meritku 1:200 000 z roku 1994. Doufam, ze Meiers Geographischer Verlag nebude nic namitat proti uverejneni tohoto vyrezu.