Historie mesta Napajedel

Od r. 1848 po vznik samostatne CSR

4. Osudy Napajedel v nove době.

Napajedla na specialni mape 1:75.000 z r. 1889

Rok 1848 a bezprostredne nasledujici obdobi mely pro Napajedla velky vyznam. Byla zrusena robota a stara patrimonialni sprava, která byla nahrazena novym politickym systemem okresnich hejtmanstvi. Mestecko (rikalo se také mestys) patrilo pod okresni hejtmanstvi v Uherskem Hradisti. V roce 1850 doslo ke zrizeni okresniho soudu v Napajedlich a ustaveni jeho obvodu - soudniho okresu , kam nalezelo zpocatku 29 obci, mezi nez krome obci byvaleho panstvi (s vyjimkou Zahlinic) patrily napr. i Malenovice a Zlin.

Do Napajedel, jako strediska soudni spravy, smerovali advokati, notari, soudci, byl zaznamenan priliv novych remeslniku i prumyslovych zivnosti, byly zalozeny první penezni instituce (Rolnicka zalozna a Mestska sporitelna). Koncem 19. stoleti zde pusobili tri lekari a byla zde lekarna. Pomerne dlouho trvalo, nez v Napajedlich vedle obecne skoly vznikla i škola mestanska (1890). Uvazovalo se o vystavbe nemocnice, ale z toho seslo. Na Zahumeni naproti kostelu vznikl klaster sester Sv. Krize, které zridily materskou, obecnou a pozdeji i divci mestanskou skolu. Roku 1889 byl zrizena zivnostenska škola pokracovaci.

Centrem kulturniho zivota byl ctenarsky spolek, zalozeny poprve jiz r. 1869, obnoveny r. 1882 pod nazvem ctenarsko-zabavni. V jeho ramci pusobila knihovna, pevecky odbor, r. 1885 se poprve hralo v Napajedlich divadlo. Ustanovil se hasicsky sbor a mistni odbocka Sokola.

Počet obyvatel se neustale zvysoval. Na pocatku 19. stoleti v Napajedlich zilo na 2200 obyvatel, jejichz počet se rozsiril na 3000 kolem roku 1848 a 3700 na prelomu stoleti.

(Statistika poctu domu a obyvatel od 17. stoleti do soucasnosti.)

Není divu, ze jiz od r. 1848 se drzela nazivu myslenka na povyseni Napajedel na město. Oficialne se objevila v letech 1882 - 1886. Zadost o povyseni se poprve do Vidne vubec nedostala a podruhe byla ministerstvem vnitra zamitnuta. Nakonec houzevnatost Napajedel zvitezila a treti zadost dosla slyseni. Cisarskym rozhodnutim z 13. listopadu 1898 byla Napajedla povysena na město.

Diplom cisare Frantiska Josefa o povyseni Napajedel na město z 24.11.1899, cesky psany, s popisem a vyobrazenim mestskeho znaku.

Znak navazal na starou pecet mestecka z 17. stoleti. Pecet byla kulata se stitem, na nemz byl zobrazen sv. Jiri s kopim, bojujici s drakem a kolem stitu byl napis PECZET MIESTECZKA NAPAGEDEL.

SEAL FROM 1817
Toto je Napajedelska pecet z r. 1817 - tedy ponekud mladsi, nez vyse zminovana.

Novy znak, který byl zobrazen na cisarskem diplomu, navrhl jeden z nejvetsich heraldiku na prelomu stoleti, Vojtech Kral z Dobre Vody.

V popisu znaku se uvadi : "... v cervenem stitu pricna zed ze stribrnych kvadru s cimburim, z ni vynikaji dve stribrne veze se sedlovymi strechami bridlici krytymi, na kterych jsou zlate makovice, v kazde z těchto vezi jest po trojdilnem okne. Před nimi videti jest postavu svateho Jiri na bilem koni cvalajici, ve stribrnem brneni, pokrytem bilym zbrojnym rounem a vlajicim modrym plastem, an vrazi kopi do tela zeleneho, ohen chrliciho draka , roztazeneho naznak na trech prostrednich zubech mestske zdi. Uprostred cela stitu jest moravsky zemsky znak s orlici cervene a zlate kostkovanou v modrem poli, v otevrene brane mestske zdi pak stoji stribrny srp se zlatou rukojeti, kolmo postaveny na zelenem travniku, jenz vystupuje od spodku stitu." Ponekud zbytecne jiz popis uvadi, poplaten době, která si v heraldice libovala v kudrlinkach, nejruznejsich ozdobach a neheraldickych znamenich:"...Na stitu, zlatou arabeskou obklopenem, spociva stribrna koruna zdena s peti zuby."

Jak zlata ozdoba kolem stitu, tak i koruna nad stitem je neheraldicka, a rozhodne se nestane zadna chyba, prestane-li se napajedelsky znak znazornovat bez těchto ozdob.

Prestoze se Napajedla stala mestem, jejich vzhled stále vice ukazoval na venkovskou obec. Silnice a ulice nebyly dlazdene, chodniky neexistovaly. Proto nove mestske zastupitelstvo se rozhodlo vybudovat chodniky a vydlazdit cele namesti a pozdeji i vsechny mestske ulice.


Namesti pred rokem 1915	Radnice s okresnim soudem - kol r. 1915

Ulice města dostaly nova jmena. Hlavni ulice, dosud zvana Mestecko, dostala jmeno Frantiska Palackeho. Vlastní namesti na poctu cisare bylo pojmenovano jeho jmenem, Zahumeni bylo prezvano na Komenskeho ulici. Další ulice byly Bartosova, Kromerizska, Chmelnice, Rotalova, Zamecka, Svatoplukova, Zerotinova a Kolarova. Byla vybudovana nova ulice ke Kapli, na jejimz rohu pri namesti byla v letech 1903-1904 postavena radnice v novorenesancnim slovu, která se stala chloubou města.


Radnice od severu asi 1915	Zamek pred r. 1915

V nasledujicim desetileti byla postavena nedaleko radnice budova Sokolovny s telocvicnou, která mela slouzit i jako divadlo.

Nejvyznamnejsi akci te doby však bylo provedeni regulace reky Moravy. Tok reky byl naprimen, z romantickych zakrutu se stala slepa ramena, zasypan mlynsky nahon, tzv. Moravka a napajedelsky jez byl zrusen.


Morava v Napajedlich pred regulaci	Krizovatka pred hospodou -cca 1915

Sbirka nekolika starych kolorovanych pohlednic Napajedel, vcetne vyse zobrazenych.

V hospodarstvi mesta mel koncem stoleti jeste rozhodujici slovo velkostatek se svymi podniky - cihelnou, pilou, palenici, pivovarem, cukrovarem a dvema lomy, i kdyz se hlasi jiz o slovo nove vznikajici strojirensky zavod bratri Pariku. Nejvetsi chloubou majitele panstvi Aristida Baltazziho a celeho mesta az dodnes se stal hrebcin, chovajici stado anglickych plnokrevniku, jeden ze dvou v celem Rakousko-Uhersku. Po smrti Baltazziho malem doslo k zaniku hrebcina, avsak r. 1932 presel koupi do rukou statu. Presto, ze na prelomu stoleti hrebcin vzkvetal, o velkostatku jako takovem se to neda rici. Byl mimoradne vysoko zadluzen, a tak zacal Baltazzi prodavat jednotlive podniky a pronajimat pudu. Obdobi od povyseni Napajedel na mesto az do vypuknuti 1. svetove valky muzeme nazvat obdobim vyznamneho rozkvětu mesta.