Historie mesta Napajedel

Mesto ve stredoveku a na pocatku novoveku

2. Napajedla v obdobi stredoveku az po zacatek 17. stoleti

Po zacleneni Moravy do Ceskeho státu dochazi ke vzniku hradske spravni soustavy. Centrem jednoho takoveho obvodu bylo vyznamne hradiste ve Spytihnevi na ostrove mezi jednotlivymi rameny reky Moravy, strategicky umistene před vstupem do Napajedelske brany. Hradiste dal pravdepodobne zbudovat knize Bretislav I. v první polovine 11. stoleti a bylo pojmenovano po jeho synu a nastupci, knizeti Spytihnevovi.Jeho obvod se rozkladal po obou brezich reky a zahrnoval podstatnou část Uherskohradistska a Kromerizska.

Nejstarsim pramenem, na ktery se muzeme odvolat, je listina olomouckeho biskupa Jindricha Zdika z roku 1141, kde se uvadi, ze ke kostelu ve Spytihnevi nalezelo ctrnact osad a 36 popluzi v dalsich dvaceti osadach, mimo jiné i Lubna, Kvasice a Belov. Severne od spytihnevskeho hradskeho obvodu se rozkladal obvod prerovsky, k nemuz patrily jiz vesnice Otrokovice a Tlumacov. O Napajedlich není v této listine zminky. Kdo vi, nejsou-li skryty pod jiným jménem ? Lokalizaci nekterych obci, v tomto liste uvedenych, se nepodarilo dodnes prokazat.

Nazev Napajedla je starobyly, ojedinely v nasich zemich. Svedci o tom, ze jiz davno při obchodni stezce podel reky Moravy, snad u brodu přes reku, vzniklo obchodni a remeslne sidliste. Vedla tudy jedna vetev povestne jantarove stezky od Olomouce pres Prerov, podel Moravy k Hradisti a dále k jihu. Druha vetev vedla z Olomouce na Kromeriz, prekracovala Chriby po tzv. hradske ceste a u Spytihnevi se napojovala na cestu od Prerova.

Vyznam Napajedel stoupl po zaniku Spytihnevi v první polovine 13. stoleti. Puvodni osada se rozkladala obdobne jako Spytihnev ci nove zalozene město Uherske Hradiste na ostrove mezi rameny reky Moravy. Na tomto ostrove stavala napajedelska tvrz, pozdeji uvadena i jako hrad, a prvotni obytna zastavba. Mozna, ze zde stal i nejstarsi napajedelsky kostelik, protože pozdeji zde stala kaple, která dala nazev této nejstarsi casti Napajedel. Dodnes se ctvrti pod namestim k Morave říká Kaple, Na kapli.

Napajedla byla soucasti kralovskeho (zemepanskeho) majetku a byla od 13. stoleti spravovana po padu Spytihnevi z hradu Buchlova.

Zpravy o nejstarsich osudech Napajedel, které se staly hospodarskym strediskem panstvi, se však nedochovaly.

Markrabe moravsky Karel, pozdejsi kral a cisar Karel IV. obdaril obyvatele mestecka Napajedel privilegiem, aby si smeli brat k stavbe a paleni dreva z kralovskych Hribecich lesu (= dnesnich Chribu). Datovani tohoto privilegia je nejiste, protože vlastní listina neexistuje a na privilegium se odvolava listina az z doby Zikmunda Lucemburskeho. Starsi historici kladli jeji datum uz k roku 1344, dnesni se priklaneji az k 60. letům 14. stoleti.

Nejstarsi zminka o Napajedlich - Brnenska pravni kniha z let 1355-1357

Historicka existence Napajedel je tak spolehlive prokazana v brnenske pravni knize, která vznikla mezi r. 1355 a 1357, v jejimz textu je obsazen zapis o mestecku Napajedlich (oppidum Nappaidl). Další zminka je v nejstarsi uherskohradistske mestske knize k roku 1362, zminujici se o vyberu mytneho v Napajedlich. Syn Karla IV., markrabe moravsky Jan Jindrich dal r. 1371 vlozit do zemskych desek svou poslední vuli, podle niz "tvrz Napagyedl s mestem i mytem i vsim prislusenstvim" byla porucena nejmladsimu synu Prokopovi. Napajedla se však pozdeji dostala do rukou jeho bratra Josta, ktery udelil lenem r. 1386 Napajedla s tvrzi, mytem a mlynem svemu priznivci Heraltu z Kunstatu, predstaviteli vyznamneho ceskeho panskeho rodu. V te době se Napajedla rozsirila na levem brehu reky o nynejsi namesti, byla pravdepodobne opatrena spise nez hradbami jen drevenou ohradou a na jiznim a severnim konci ukoncena dolni a horni branou. Nad ohradou vychodne od mestecka, ke kopci, který se dnes jmenuje Kalvarie, se rozkladala velka panska zahrada.

Morava byla v té době zachvacena obcanskou valkou mezi stoupenci markrabete Josta a jeho bratra Prokopa, coz trvalo az do roku 1405, kdy Prokop zemrel a konecne nastal klid. V roce 1416 zemrel syn Heraltuv Heralt mladsi z Kunstatu a Napajedla jako odumrt spadla znovu na markrabete Josta.

Dne 28.10.1421 stvrzuje Zikmund Lucembursky Napajedelskym privilegium sveho otce Karla IV.

Husitske hnuti v te době nachazelo mnoho stoupencu na Morave, mezi jinym i v Napajedlich. Roku 1418 se musí zpovidat napajedelsky farar Mikulas před olomouckym biskupem, aby se sam ocistil z husitstvi. Mestecko však zustalo verno cisari Zikmundovi, který mu zato obnovil privilegium svého otce Karla IV. a potvrdil pravo na drevo z markrabecich lesu. Roku 1423 pritahlo husitske vojsko ke Kromerizi, dobylo Prerova, Kvasic a snad i Napajedel.. O tri roky pozdeji uderila na Napajedla husitska vojska znovu. Byly dobity i Malenovice, Zlin a Uhersky Brod. Potreti se Napajedla stala obeti valecne vravy v roce 1432, kdy tahl Prokop Holy z Kyjova na Prerov.

Novym zastavnim panem Napajedel se stal v letech 1437 - 1448 Dobes z Tvorkova, kteremu patrily i nedaleke Kvasice. Za doby Jiriho z Podebrad a Jagelloncu se zastavni pani Napajedel často stridali (Dobes ze Zeravice 1460, Jan Svojse ze Zahradky 1460-66, Albrecht Kostka z Postupic (1466), Stepan z Popelova 1480, Jan Borita z Bystrice 1486). Druha polovina 15. stoleti prinesla poddanemu lidu mnoho strasti. Jednak Morava se stala dejistem valek s uherskym kralem Matyasem (r. 1469 dobyl Napajedel, které drzely s kralem Jirim), jednak nastal hlad a mor. Byly zpustošeny a zanikly i mnohe vsi a města. V nejblizsim okoli Napajedel to byla například ves Prosinky (Prusinky, na jejichz miste vznikl pozdeji hospodarsky dvur), Bunejov u Otrokovic (Bunov) a zejména mestecko Podhradi, které se rozkladalo vychodne od Napajedel, bylo sidlem panstvi, a jiste ve svém vyznamu s nimi souperilo. Na podhradskem panstvi dále zanikly vsi Doubravy, Dalenovice, Penkov a Sedlistky.

Napajedla ve 14. - 16. stoleti. Legenda: 1. stredoveka tvrz, 2. misto puvodniho kostela - pozdeji kaple. 3. Stary zerotinsky zamek, 4. horni brana, 5. dolni brana, 6. stary kostel

Kolem roku 1500 drzel Napajedla Petr Pribik Svojse ze Zahradky z ceskeho vladyckeho rodu. Spravoval je opet spolecne s hradem Buchlovem, jak o tom svedci zapis z r. 1500, který si dal potvrdit od krale Vladislava Jagellonskeho.Po nem nasledoval jeho bratr Divis a prostrednictvim jeho dcery (?) Anny ze Zahradky ziskal Napajedla r. 1520 do dedicneho drzeni, tedy jiz ne jen jako zemepanskou zastavu, jeji manzel, prislusnik jednoho z nejvyznamnejsich moravskych rodu, pan Vaclav z Zerotina.

Po Vaclavovi, který zemrel r. 1534, se buchlovskeho a napajedelskeho panstvi ujal jeho syn Pavel ze Zerotina. Roku 1542 prodal i jmenem svých bratri Jana a Vaclava Buchlov vcetne nove nabytych Buchlovic svemu svagru Janovi Zdanskemu ze Zastrizl, cimz definitivne doslo k oddeleni buchlovskeho a napajedelskeho panstvi. Od Buchlova však pripojil k Napajedlum rozsahle uzemi v horach s Vrbkou, Lubnou a Kostelany, jeho otec rozmnozil panství jiz o Kudlovice a Susice. Vaclav ze Zerotina r. 1531 ziskal pustou ves Prusinky. Spytihnev s Topolnou byl od pocatku 14. stoleti lenem olomouckych biskupu, které v letech 1546 - 1555 drzeli napajedelsti Zerotinove. Definitivne k napajedelskemu panstvi byly pripojeny az v roce 1580. Takovy byl rozsah napajedelskeho panstvi na prelomu 16. a 17. stoleti.

Vetsina obyvatel mestecka se zabyvala zemedelstvim, hlavnimi plodinami byla psenice a jecmen, méně jiz zito, oves a konopi. Na proslunenych stranich nad rekou se darilo vinne reve. (Napajedla jsou dodnes nejsevernejsim vybezkem pestovani vina na jizni Morave), pestovaly se i jablone. Rozsirena byla i remesla - hrnciri, sevci, jsou doklady o existenci reznika a mlynare, dále v mestecku zili tkalci, soukenici a vcelari. Pravdepodobne se zde usadilo i par Nemcu a byl dan zaklad pozdejsi zidovske obci.

V době Zerotinu zazila Napajedla nebyvaly rozkvet. Rozvoj specializovaneho zemedelstvi, remesel a obchodu se odrazil na vzhledu mestecka. Predne v husitskych nebo uherskych valkach vzala za sve puvodni napajedelska tvrz na ostrove, spolecne s kostelikem a pravdepodobne i tamejsi zastavbou.

Majitele panstvi si postavili na namesti panskou budovu, pozdeji zvanou starym zamkem. Proti zamku vedle fary, v mistech pod dnesnimi kostelnimi schody stal novy kostel, který slouzil pravdepodobne jak bratrskemu sboru, tak i katolikum. byl nekolikrat opravovan. Roku 1580 byla vystavena kostelni vez a obnoven kur. Roku 1540 Pavel z Zerotina rozprodal panskou zahradu nad namestim a za horni branou na podsedky a grunty, cimz vznikly dnesni napajedelske casti Zahumeni (Komenskeho ulice), Podsedky (Zerotinova ul.) a Zabrani.

Po Pavlove smrti vlastnil Napajedla jeho nejmladsi syn Bedrich (1551 - 1568) a pote jeho bratr Frydrych ze Zerotina (1568 - 1574). Ten upravil napajedelskym poddanym roboty a nektere poplatky. Prestoze Frydrych byl stále na zivu, Napajedla prevzal r. 1574 treti bratr Jan Jetrich, který prodal panstvi r. 1582 Zdenkovi z Vartenberka.

Tak, jak Zerotinove podporovali Jednotu bratrskou, za katolickeho pana Zdenka z Vartenberka ji nastaly na Napajedlich zle casy a vubec situace obyvatel mestecka se zhorsila.